Pamětihodnosti Albánie, Makedonie a Kosova
Balkán přitahuje dobrodruhy už celá staletí – literární velikáni, jako byl básník Byron a spisovatelka Rebecca West, vytvořili romantické popisy svých cest těmito kdysi zlověstnými a tajemnými zeměmi. Současní cestovatelé, okouzlení záhadami méně rozvinutého jihovýchodního koutu Evropy a dychtiví poznávat mimo běžné stereotypy, zde naleznou hojnost nezapomenutelných zážitků.
Místa se starověkou historií odhalují kulturní bohatství regionu., který vždy byl křižovatkou (a často i bojištěm) civilizací, zatímco vzmáhající se metropole balkánských zemí odrážejí dynamické přeměny posledních let, kdy balkánské národy znovu objevují svoji identitu vlastním osobitým způsobem. Přitom se zde, mimo hlavní pozornost turismu, nacházejí některá skutečně působivá místa, která teprve musí být turisticky zmapována, a kde dostanete hodinu historie přímo uprostřed nádherného prostředí.
Ozvěny minulosti: památky a místa chráněná UNESCO
Butrint, Albánie: Národní park Butrint je oblast chráněná UNESCO, a to společně se dvěma dalšími albánskými klenoty, historickými centry Berat („město s tisíci okny“) a Gjirokastra (Gjirokastër, „kamenné město“).
Obří archeologická lokalita pokrývá období asi 2500 let, od helénské a římské, přes byzantskou, až po benátskou a osmanskou dobu, takže je radost ji blíže poznávat. K nejvýznamnějším památkám patří řecká svatyně z 4. stol.př.n.l. a divadlo ze 3. stol.př.n.l., římské lázně ze 2. stol.n.l., křesťanské baptisterium a bazilika z 6. stol., a benátský hrad z doby mezi 14. a 16. stol. (nenechte si ujít reliéf lva zabíjejícího býka na stěně jedné ze starých věží).
Legenda říká, že Butrint založili lidé, kteří utekli z Tróje po jejím zničení. Později zde Julius Caesar zřídil kolonii, místo napadali bojovní Vandalové, bylo obsazeno Normany, a pak se stalo odlehlým stanovištěm tehdejšího benátského ostrova Korfu. Navíc právě zde byl básník Byron přijat samotným Ali Pašou, „muslimským Bonapartem“. Kromě toho, že Butrint nabízí fascinující vhled do historie Středomoří a Balkánu, také jeho přírodní krásy, kdy jsou starověké ruiny roztroušeny v hustých lesích kolem Jónském pobřeží, přispívají k jeho kouzelné atmosféře.
Tip: Národní park Butrint o rozloze 29 km² je dobře značený, ale v každém případě budete potřebovat si vyhradit dostatek času (např. několik hodin) na procházky do okolí. Snadno se sem dostanete autobusem z města Saranda, které je zase vzdáleno pouze 45 minut plavby trajektem od řeckého ostrova Korfu, takže Butrint představuje vynikající cíl pro jednodenní výlety turistů v létě.
Visoki Dečani, Kosovo:
Klášter Visoki Dečani je nepochybně nejpůsobivějším místem z těch, které bývají souhrnně označovány jako „Středověké památky Kosova“ a které dále zahrnují Patriarchát Peć, klášter (monastýr) Gračanica u Prištiny a kostel Panny Marie Ljevišky (který během osmanské nadvlády sloužil jako mešita) ve městě Prizren. Tato čtyři posvátná místa ortodoxního křesťanství jsou zapsána na seznamech UNESCO jako „památky světového dědictví“ i jako „ohrožené památky“. Dnes jsou tyto klášterní enklávy silně střežené a opuštěné zbytky středověké nádhery ukrývají působivé prastaré fresky. Avšak Dečani pocházející ze 14. století vyniká z více důvodů. Díky jeho mimořádně malebnému umístění v říčním údolí na úpatí Prokletých hor (Albánských Alp) je už první pohled na jeho trojbarevné mramorové stěny nezapomenutelný. Románské prvky patrné v architektuře jsou nezvyklé pro převážně byzantský styl středověkých křesťanských památek na Balkáně. Nachází se zde skvělá pokladnice byzantských ikon a více jak tisíc fresek – podívejte se např. po unikátním znárodnění Krista s mečem nebo neméně působivém rodinném stromu srbské středověké dynastie Nemanjićů.
Tato zranitelná oáza klidu zůstává věrná svojí časem prověřené tradici, kdy klášter skýtal během kosovské války útočiště uprchlíkům bez ohledu na jejich národnost.
Tip: v Dečani žije početná komunita mnichů, kteří nejen restaurují fresky a malují ikony, ale také vyrábějí vlastní víno, sýr a med, které si můžete zakoupit v obchodu se suvenýry. Vezměte si s sebou v každém případě cestovní pas, který budete muset předložit na kontrolním stanovišti kosovských sil KFOR ještě před vstupem do kláštera.
Ohridské jezero, Makedonie: hlavní turistická atrakce Makedonie patří mezi místa, která se dostala na seznamy památek UNESCO pro svůj přírodní nebo kulturní význam. Pravěké Ohridské jezero (staré 4 miliony let) se může chlubit více jak 200 endemicklými druhy a je jedním z nejhlubších v Evropě: pouze pár dalších na celém světě (např. Bajkal) vzniklo v tak vzdáleném geologickém období.
Město Ohrid, které patří k nejstarším lidským sídlům v Evropě, má přezdívku „balkánský Jeruzalém“ díky obrovskému počtu archeologických nalezišť, z nichž některá odkrývají památky staré více jak 5000 let. Kromě toho si klade nárok na vznik slovanské písemnosti, a to díky práci sv. Klimenta Orchidského a sv. Nauma při vývoji písma cyriliky a hlaholice – uvnitř kláštera sv. Nauma můžete najít dobře zachovalé nápisy. Poklady starého města sahají od středověké Samuelovy pevnosti na kopci a amfiteátru z helénského období až po byzantské fresky ve velkolepé katedrále Svaté Sofie a kostele sv. Jana (Sveti Jovan Kaneo), který se tyčí na úžasném místě na útesu nad azurovým jezerem.
V současnosti k oblíbeným akcím patří Mezinárodní plavecký maraton dlouhý 30 km a probíhající mezi Sv. Naumem a Ohridem (koná se v srpnu) a renomovaný Letní festival v Ohridu, který nabízí operu, divadlo a tanec (červenec-srpen). Ideálním nadčasovým suvenýrem pak jsou nákladné ohridské perly, které jsou vyráběny unikátním způsobem ze šupin ryb z Ohridského jezera. Metoda výroby je rodinným tajemstvím, které se předává z generace na generaci, takže k zakoupenému krásnému šperku byste měli vždy dostat také oficiální certifikát.
Tip: nezapomenutelný zážitek budete mít, když se ubytujete v Hotelu St Naum na jižním břehu jezera, který nabízí tradiční pokoje a úžasné výhledy, zatímco se kolem Vás budou procházet pávi. Restaurace Ostrovo s plně vybavenými rafty na řece Černý Drin pak nabízí místní rybí speciality.
Zrenovované metropole
Priština, Kosovo: nově vzniklé hlavní město Kosova Priština hostí řadu organizací Evropské unie i Spojených národů, které propůjčují rušnému městu s asi 200 000 obyvateli kosmopolitnější atmosféru. K novým prvkům na panoramatu Prištiny patří sochy na počest několika albánských hrdinů: je to Jiří Kastriota řečený Skanderbeg, vůdce národního odporu proti Osmanům v 15. století, Matka Tereza, katolická misionářka (narozená v sousední Makedonii) a první prezident Republiky Kosovo Ibrahim Rugova. Známky oslavování Spojených států jsou zde také nepřehlédnutelné: brzy poté, co v roce 2008 Kosovo vyhlásilo nezávislost, odkryla Priština 3 m vysokou bronzovou sochu prezidenta Billa Clintona na bulváru v centru města, který nese jeho jméno, a údajně druhá největší kopie Sochy svobody na světě zdraví návštěvníky ze střechy Hotelu Victory. Kromě toho oblíbený butik Hillary na bulváru Billa Clintona prodává módu inspirovanou stylem bývalé první dámy Hillary Clintonové, která osobně navštívila obchod v roce 2012.
Tip: Etnografické muzeum umístěné v budově z osmanské éry nabízí skvělé seznámení se způsobem života v Kosovu od 15. do 20. století a zaměřuje se na čtyři témata: narození, život, smrt a nehmotné dědictví. K vystaveným předmětům patří nábytek, řemeslné výrobky, oblečení, hudební nástroje a další. Průvodce hovořící několika jazyky Vám přitom může vysvětlit tradiční rituály spojené s narozením, svatbou a s pohřbem.
Skopje, Makedonie: makedonské hlavní město Skopje nabízí hodiny historie na každém rohu propojené v komplexní zážitky. Kamenné uličky osmanského bazaru, nejmalebnější část města, jsou plné obchodů s řemeslnými výrobky, mešit a tureckých lázní (hamam), tradičních jídelen, čajoven a vinných barů. Nedávno však čtvrť byla rozšířena díky vládnímu projektu „Skopje 2014“ na přestavbu města. Kromě nových monumentálních budov, jako je neoklasicistické Archeologické muzeum na břehu řeky Vardar nebo vítězný oblouk Porta Makedonia s vyhlídkovou terasou nahoře, se po celém městě objevilo obrovské množství osobitých soch a plastik, které nabízejí skutečnou historickou síň slávy Makedonie. I místní však mají problém říct, kdo je kdo na dvou mostech vyzdobených sochami na řece Vardar, který dnes dělá společnost sousednímu Kamennému mostu z 15. století.
Tip: nově otevřené Archeologické muzeum Makedonie zabírá tři patra a nabízí více jak 6000 artefaktů od prehistorie až po středověk. Expozice představené veřejnosti poprvé zahrnují mj. kopii sargofágu Alexandra Velikého nebo rekonstruovaný římský vůz z 2. století. kromě toho je zde také vystaveno 15 voskových figurín, mezi nimi Alexandra Velkého a Filipa II..
Tirana, Albánie: energické hlavní město Albánie, které v roce 2014 oslavilo 400. výročí svého založení pašou Sulejmanem, prošlo dlouho cestou od té doby, co vysoupilo ze stínu a izolace diktatury Envera Hodži. Dnes by spíše mohlo zabírat novinové titulky díky svému kvetoucímu nočnímu životu v módním okrsku Blloku. Kampaně místní správy v nedávných letech se zaměřovaly na symbolické i praktické změny k lepšímu, kdy např. šedivé paneláky z komunistického zazářily pestrými barvami, došlo k rozšíření zelených prostor a zavedení cyklistických stezek kolem širokých bulvárů ve městě, takže pomalu a jistě přispívají k proměně Tirany v atraktivnější a příjemnější město k životu. I přes rekonstrukci - stejně jako ve zbytku země - zde však často narazíte na typické zaoblené bunkry z komunistického období.
Tip: pouze 18 km jihovýchodně od centra města na národní silnici Tirana – Elbasan nabízí středověký hrad Petrela (Petrelë, který byl během války s Turky pod vedením Skanderbegovy sestry) na vrcholu skalnatého kopce a opevněný za vlády byzantského císaře Justiniána fantastický výhled na hlavní město a na údolí řeky Erzen. Na tomto impozantním místě navíc naleznete restauraci s kvalitní kuchyní.
Lekce historie mimo běžné turistické trasy
Megalitická observatoř Kokino, Makedonie: fascinující místo, o kterém však většina lidí nikdy neslyšela, je megalitická observatoř Kokino nacházející se v severovýchodní Makedonii, pocházející z doby bronzové a objevená teprve v roce 2001. Brzy se dostavilo významné uznání od NASA: v roce 2005 agentura umístila Kokino na seznam nejvýznamnějších starověkých observatoří světa vedle Stonehenge, egyptského Abú Simbelu nebo kambodžského Angkor Watu. Kokino je rovněž na předběžném seznamu památek UNESCO. K četným artefaktům vykopaným v této archeologické lokalitě patří keramické nádoby, kamenné sekyry a další, zatímco vykopávky sídla z doby železné na jižní terase lokality stále probíhají. Zdánlivě nahodilá hromada kamení přitom představuje okno do starověké civilizace: hlavními prvky posvátného místa, které bylo ve starověku používáno k pozorování nebeských těles a záznamu slunovratů a rovnodenností, jsou kamenná sedadla a značky na východním horizontu určující polohu slunce a měsíce. Starověké rituály letního slunovratu (které pravděpodobně souvisely také s obřady sklizně) jsou dnes rekonstruovány při každoročním festivalu Wake of the Kokino Dawn (31 July), doprovázené recitály a hudebním vystoupením.
Tip: doporučuje se navštívit lokalitu Kokino v doprovodu průvodce z Národního muzea Kumanovo (Done Božinov 24, 500 m od autobusové zastávky, otevřeno Ut-Ne), protože není značená. Předměty z doby bronzové nalezené na místě jsou rovněž vystaveny v muzeu. Kokino je vzdáleno asi 35 km severovýchodně od města Kumanovo.
Novo Brdo (Novobërdë), Kosovo: Novo Brdo (Novobërdë) ležící 30 km východně od Prištiny je známé jako „zelená plíce Kosova“, s touto příjemnou oblastí vhodnou pro pěší turistiku je však spojen i další zajímavý příběh. V 15. století bylo město Novo Brdo s okolím vzkvétajícím důlním komplexem s asi 45 000 obyvateli. Důl byl bohatý na minerály, jako je zlato, stříbro, olovo a zinek, a podle některých záznamů produkoval 6 tun stříbra ročně. Dokonce se zde nacházela mincovna a výrobna zlatých a stříbrných šperků. Novo Brdo se svým bohatstvím bylo známé po celé Evropě a přicházeli sem a usazovali se horníci až ze Saska, zároveň však také vzkvétal obchod s Dubrovníkem a Benátkami. Důl sloužil více říším, římské, byzantské a turecké, začal však upadat po rakousko-turecké válce v 17. století. Kromě ruin pevnosti (všimněte si velkého znamení kříže vysoko na vnější zdi) zahrnuje komplex také zbytky katedrály z 13. století (postavené na pohanském chrámu ze 4. stol.př.n.l.), hrobku muslimského súfiho z 16. století a funkční mešitu z 18. století.
Tip: návštěvu s místním průvodcem hovořícím více jazyky je možné si zorganizovat v turistickém informačním centru nedaleko městečka Bostane (více se dozvíte na jeho stránkách). Kromě toho je možné zařídit také různé venkovní sportovní aktivity nebo ubytování ve venkovských pensionech v oblasti.
Ostrov duchů Sazan, Albánie: turistika v Albánii je ve fázi rozvoje a zdejší úřady plánují otevření nových atrakcí pro návštěvníky této dlouho izolované země. Jednou z nich je úžasný ostrov duchů Sazan. Je to největší ostrov u pobřeží Albánie vzdálený asi 45 minut plavby člunem z přístavu ve městě Vlára (Vlora), které leží v místě, kde se setkává Jaderské a Jónské moře. Jako významný strategický bod bylo kdysi vojenskou základnou i místem, kde se nacházela sovětská ponorka. Sazan byl otevřen veřejnosti v létě 2015 a v každém případě je fascinující místem, které můžete prozkoumávat, a to jak kvůli post-apokalyptické atmosféře, tak kvůli možnosti příjemných pěších túr středomořskou vegetací s nádhernými výhledy na moře dole. Ke zcela opuštěným budovám patří obytné domy i škola pro rodiny vojenského osazenstva. Také ostrov je posetý bunkry (na jiných místech jich však spatříte mnohem více), které jsou stálou připomínkou režimu, který patřil v nejparanoidnějším v Evropě.