Nejzajímavější festivaly a karnevaly světa
Karnevalový průvod Mardi Gras gayů a lesbiček v Sydney, Austrálie
Sydney je městem, které je ke gayům zřejmě nejvstřícnější, a kde je každoroční karnevalový průvod gayů a lesbiček významným dnem, který přitahuje větší davy než kterákoli jiná každoroční událost v celé Austrálii. Je to jeden z největších festivalů na světě, plnohodnotná oslava kultury LGBT a radostná demonstrace hrdosti. Kromě toho je to však také příjemná událost pro lidi jakékoli orientace, kde najdete spoustu částečné nahoty s plavkami G-strings, uvolnění zábran a absurdních činů laskavosti, které přitom neurazí.
Trasa průvodu vede z Hyde Parku přes čtvrt gayů do zeleného Moore Parku. Nabušení muži ve vojenském, reflektory, světlice, ohňostroje, stroboskopy a taneční hudba ze všech okolních klubů přivádějí davy k horečnému očekávání, což je skvělá příprava na lesknoucí se Harleye motorkářek-lesbiček Dykes on Bikes, které už mnoho let ohlašují začátek průvodu. Po nich následují velké alegorické vozy, figuríny a pochodující oddíly, ve kterých spatříte stovky nepravých Madonn v kovbojském klobouku, představitelek spisovatelky Barbary Cartland v růžových večerních róbách s flitry i mlhou zahalené čluny vezoucí thajské prince a princezny.
Karnevalový průvod Mardi Gras gayů a lesbiček v Sydney se koná od poloviny února do začátku března.
Průvod a oslava Junkanoo na Bahamách
Nejvýznamnější a nejpozoruhodnější bahamská oslava Junkanoo je náporem na smysly. Jedná se o organizované peklo či blázinec, které se koná až do časných ranních hodin dva dny v roce, a to 26. prosince a na Nový rok. Své kořeny má v Africe a připomíná Mardi Gras v New Orleansu nebo karneval v Riu, přitom má však Junkanoo svoji typickou bahamskou podobu.
Ulice metropole Nassau zaplaví průvody a různé skupiny a společnosti soupeří o o největší a nejhlučnější alegorický vůz, takže zde spatříte tanečníky na chůdách, klauny, akrobaty, tanečnice go-go, muzikanty hrající na africké bubny, dující na mušle či chřestící kravskými zvonci. Na pozadí v přístavu v Nassau se tyčí křižníky, což je téměř surrealistický kontrast k pestrobarevným davům, které dupou a skandují spolu s hudbou.
Tanec s Mayi, Guatemala
Je to bouře barev, hudby, tance, alkoholu, náboženství a tradice: každá mayská vesnice v Guatemale oslavuje den svého patrona-světce divokou slavností přitakající životu. Centra vesnic bývají zaplněná prodejci cetek, nacházejí se zde pouťové riskantně působící atrakce, královny festivalu v nádherných slavnostních huipiles (halenky vyrobené z ručně tkaných textilií) jedoucí na alegorických vozech a nekonečná kanonáda petard a bombas (ohňostrojů trhajících uši).
Kromě standardních kapel v čele s vykračujícím si hlavním zpěvákem vyhrávajících nejnovější latinskoamerické hity zde probíhá také přehlídka tradičních tanců. Vystupující s maskami, fantastickými ozdobami hlavy s peřím a v okázalých kostýmech se oddávají rytmům marimby (druh xylofonu), flétny a bubnu. Jako představení jsou mayské slavnosti (fiesta) naprostým útokem na smysly, kde se spojuje tanec, tradice, hluk a kostýmy v orgiastickou oslavu, která má za cíl jak uctít tradiční horský rituál, tak si užít divokou oslavu.
Podlehněte šílenství při Boi Bumba, Brazílie
Jeden z nejlepších jihoamerických festivalů Boi Bumba je bouří barev, tance, pompy a průvodů konající se na ostrově Parintins ležícím na řece Amazonce hluboko v amazonské džungli, který je i na brazilské poměry odlehlý (vzdálený 2 dny plavby člunem z nejbližšího města Manaus).
Izolovanost místa obklopeného více jak 1000 km deštného pralesa na všech stranách je klíčem k zvláštnosti zdejšího festivalu. Zatímco účastníci párty v brazilských městech Riu či Salvadoru se sejdou na průvody a pak se anonymně rozptýlí v ulicích města, v regionu Parintins se více jak 60 tisícový dav omezuje na okolí Amazonky při 3 dnech šílenství, takže se festival stává spíše „soukromou“ párty, kde se setkávají známí.
Boi Bumba se koná vždy v červnu po tři dny.
Obdivujte karneval v Oruro, Bolívie
Odlehlé andské město Oruro (Uru) sice postrádá lesk brazilského Ria, můžete si však klást nárok na nejbizarnější karneval v celé Latinské Americe, a to slavnost, kde spatříte Ďábla zblízka. Jeho kořeny sahají hluboko, mnohem hlouběji než jsou ulice města, kde předkolumbovský bůh podsvětí Huari žárlivě střeží svoji vládu nad labyrintem důlních šachet. Když přejde týden předcházející půstu před Velikonocemi, obyvatelé Orura přivedou jeho království k životu s nevídaným smyslem pro satiru a grotesku, kdy se ztěžka se pohybují spolu s davy kakofonickou změť dechovek, která dosahuje neuvěřitelných rozměrů.
Pokud vyboulené, krví podlité oči a slintající jazyky tanečníků morenady (představujících africké otroky přinucené ke zničující dřině v místních stříbrných dolech) působí jako utrpení poněkud komiksové, můžete si být jistí, že člověk, co nese neuvěřitelně těžký kostým, trpí skutečně, a dokonce za toto privilegium musel zaplatit. Nebudete moct odtrhnout oči od hypnotického tempa choreografie, přesto se však akce liší od diablady (představení o souboji Lucifera s archandělem Michaelem) doprovázené řadami neméně hrozivých démonů a chlípných démonek.
Běhejte nazí ve městě Inazawa, Japonsko
Starci začnou křičet, kdy začne být tlačenice nahých těl tak intenzivní, že z obrovského davu začne stoupat pára. Je sice teprve kolem poledne, každý však už má v sobě dost saké. Skandování „Washyoi! Washyoi”! („zlepšete se!”) od 9000 mužů je stále hlasitější, ti všichni jsou přitom oblečeni pouze do obrovských plen nebo tradičních „slipů“ fundoshi. Nakonec, když už to vypadá, že bude celé město Inazawa obráceno naruby vyjícím davem, se objeví Nahý muž.
V den festivalu musí Nahý muž, kterým je dobrovolník bez fundoshi, proběhnout davem, ve kterém se ho všichni chtějí dotknout, aby na něj přenesli svoji smůlu a nehody. Jeho utrpení musí být hrozné: dav bije, kope, tahá a drtí každého v dohledu, jen aby se dostali blíž, až Nahý muž pak zmizí pod přívalem nahých těl. O 20 minut později se pak vynoří na konci chrámové uličky: vlasy má vytrhané, nos zlomený a rány po celém těle. Tohle představení je intenzivní, děsivé a zcela originální. Zatím pouze pár lidí ze Západu mělo odvahu se ho zúčastnit.
Festival Nahého muže obvykle připadá na dobu mezi lednem a březnem.
Prodírejte se davem při Esala Perahera, Srí Lanka
Esala Perahera ve městě Kandy probíhá v posledních deseti dnech měsíce esala buddhistického lunárního kalendáře (obvykle mezi koncem června a polovinou srpna) na počest Buddhova zubu. Součástí festivalu je série pozoruhodných nočních průvodů perahera s bubeníky, tanečníky, nosiči pochodní, muži práskající biči, polykači ohně a více jak stovkou slonů v kostýmech.
Průvod začíná mezi 20 a 21 hod. a jak se blíží soumrak, příliv lidstva lemující trasu průvodu zhoustne v téměř neproniknutelnou masu. Všude je cítit jasmín, kadidlo a plumérie, nemluvě o kořeněném jídle konzumovaném tentokrát venku, zatímco stromy, průčelí obchodů a pouliční lampy jsou ověšeny ozdobnými řetězy a barevnými světly.
Blížící se peraheru uslyšíte ještě předtím, než ji spatříte. V některých večerech zde může být až tisíc bubeníků, kteří zvyšují atmosféru očekávání, jež předchází příchodu slonů, spousty slonů se zlatými kuklami a pokrytých krásnými hedvábnými látkami se stříbným vláknem. Ty pak obklopují pestře odění tanečníci, bubeníci a nosiči pochodní. Průvod doprovázejí také skupiny tanečníků, akrobatů a hudebníků spolu s muži třímajícími obrovské biče, kterými chvíli práskají, aby odehnali démony z cesty.
Užijte si zvukového pekla při svátku Thrissur Puram, Indie
Indický stát Kérala je známý svými výstředními festivaly a zřejmě nejokázalejší z nich je každoroční svátek Puram ve městě Thrissur v centru Kéraly. Všechny mají společné vyšňořené slony, ohlušující orchestry bubeníků, okázalé přehlídky ohňostrojů a taneční představení v maskách, avšak v Thrissuru už pouhý rozsah – nemluvě o dusivém předmonzunovém horku – vytváří atmosféru, která neobeznámenému návštěvníkovi připadne jako balancování na pokraji totálního šílenství.
Ústřední bod tvoří dvě soupeřící procesí reprezentující chrámy Tiruvambadi a Paramekkavu. Každé z nich se skládá z šiku 15 okázale vyzdobených dospělých slonů řízených bráhmanskými kněžími nesoucími biče ze srsti jaků se stříbrnou rukojetí, vějíře z pavích per a zářivě růžové hedvábné slunečníky. Uprostřed každého z průvodu nesou zřízenci od slonů pozlacené obrazy chrámových božstev. Vedle nich pak zástupy bubeníků hypnotizují davy rychlým bubnováním a údery činelů, spolu s kvílivými melodiemi hráčů na dvojitou píšťalu khuzal.
Puram se obvykle koná jeden den v dubnu nebo v květnu.
Bavte se při oslavě Ati-Atihan, Filipíny
Je potřeba mít opravdu velkou výdrž, abyste zvládli tři dny a noci nonstop tance, což je vyvrcholení festivalu Ati-Atihan, nejokázalejší slavnosti na Filipínách, kde si oslavy opravdu užívají. Není proto divu, že hlavní heslo skandované účastníky tanečního maratonu je „hala bira, puera pasma“, tj. „pokračuj, nepřestávej“.
Pokud tedy máte v plánu vydržet celý průběh, začněte trénovat už teď. Nečekejte však, že byste mohli jen stát a dívat se – místní lidé mají nepsané pravidlo, že přihlížející nejsou na Ati-Atihanu trpěni, takže pokud se nepřipojíte, přimějí Vás k tomu. I když jediné z tanců, co dovedete předvést je „vláček“, můžete otupit nervy skleničkou lambanogu, silného místního aperitivu vyrobeného ze zbytků manga a žakie (ovoce) zkvašených v levných kontejnerech zakopaných v zemi, kdy jeho „záhrobní“ vůně je obzvlášť uvolňující.
Tanec při úplňku, Thajsko
Párty sezóna pro turisty v jihovýchodní Asii se tradičně rozbíhá na konci roku při obrovské hlučné párty na pláži Hat Rin na thajském ostrově Ko Pha Ngan. Hat Rin se pevně etablovala jako přední místo v jihovýchodní Asii pro „rave party“, a to především v hlavní sezóně v prosinci a lednu. Každý měsíc se však při úplňku shromažďují návštěvníci na Úplňkové party (Full Moon Party), která působí trochu jako z filmu Apokalypsa (1979), jen bez války.
Abyste si mohli festival užít co nejvíce, je dobré přijet na Hat Rin minimálně pár dní předem. Tak si budete moct vybrat nejlepší místo na pláži, nasávat narůstající ruch, kdy sem budou přicházet davy, a především si najít dobré ubytování. Většina účastníků párty se baví až do rána a někteří se mohou cákat v mělkém moři i kolem poledne, kdy skončí produkci i poslední DJ.