Pouštní Manhattan

Litr benzinu zde stojí méně než láhev balené vody a přesto je nejběžnějším dopravním prostředkem osel. Ne, nepopisuje nějaký utopický stát, ale každodenní realitu v orientálním Jemenu. Země, kde se zastavil čas a která jakoby vystoupila z Pohádek tisíce a jedné noci. "Turista pro nás není turista, ale host," říkají místní lidé u šálku tradičního čaje, a doufají, že nastane další turistický boom.

Orientální Jemen - podle některých také země Sindibáda, je zemí, kde se před staletími zastavil čas. Římané tuto oblast nazývali Arabia Fenix, v překladu Šťastná Arábie. Pravlast kávovníku i úrodnost země je udivovala, navzdory poloze na jinak suchém Arabském poloostrově. V kontrastu zde proti sobě stojí vysoké hory, datlové háje, ale i pouště, polopouště a hliněné města uprostřed nich. Většina Jemenu se navíc nachází ve výšce nad 1 000 metrů nad mořem, a tak ani přezdívka "arabský Tibet" není neopodstatněná.

Poloha Jemenu ho předurčila po mnoho staletí k izolaci, a ani dnes nepodlehl vlivu moderní civilizace a nejnovějších technologií. Dnes je proto žijícím muzeem arabské kultury a tradic, které nejsou pokřivené moderní dobou. Duch středověku na vás dýchne při procházce křivolakými uličkami hlavního města San'á i během návštěvy rybího trhu v Mukally, kde se obchoduje s čerstvě nalovenými rybami přímo na prašné zemi.

Atmosféru středověku si můžete užít i jinde, ale asistovat vám při tom bude množství turistů s fotoaparáty v rukou. V San'á se vám to nestane. Po útocích na USA v roce 2001 v Jemenu a obecně v muslimských zemích výrazně ubylo turistů a cestu zpět hledají, i navzdory velké snaze zdejší vlády, jen velmi, ale opravdu jen velmi pomalu. Hlavní město San'á nyní paradoxně nabízí úžasnou středověkou atmosféru, kterou turisté narušují jen minimálně.

Příjezd do hlavního města Jemenu může být pro Evropana kulturním šokem. Ještě v 60. letech byla San'á posledním hlavním městem, které nepřišlo o své středověké městské hradby. Samotní Jemenci ho považují za nejstarší město světa, ale historici toto tvrzení vyvracejí. Místo na seznamu UNESCO mu vynesly starobylé mnohopatrové budovy, které vypadají jako by byly vyrobené z perníku, na hnědé omítce jsou pečlivě vypracované bílé kresby. Našince určitě překvapí i ceny potravin, v porovnání s těmi českými jsou poloviční, a to téměř při všem.

Poušť Rub al-Khalil (Prázdná země), která pokrývá část území Jemenu, nebyla vždy jen nepřívětivým a absolutně suchým místem. Před několika miliony let ji často bičovali silné přívalové deště. Památkou na ně je síť gigantických kaňonů, které nejvýrazněji formují krajinu v regionu Hadramaut. Místní obyvatelé jsou podle legendy vzdálení příbuzní s Noem.

Oblast Hadramautu patří k nejbezpečnějším částem Jemenu, ale vyznačuje se velmi drsným pouštním klimatem s extrémně vysokými teplotami. Turistům se proto důrazně nedoporučuje organizovat sem výlety v letních měsících, neboť by si cestu nevychutnali, ale mohli by si z ní odvést nepříjemný suvenýr v podobě úpalu.

Cílem těch, kteří se do oblasti Hadramautu vydají, je nejčastěji městečko Šibám Hadramautský. Uprostřed pouště se před vámi náhle z prachu vynoří přes 500 "mrakodrapů" z nekalcinovaného jílu, jediného stavebního materiálu, který zde byl ve středověku k dispozici. Budovy, které vznikly v 16. století a jsou dnes známy pod označením "Manhattan pouště", mají výšku kolem třiceti metrů, pět až devět pater a i dnes jsou běžně obydlené. V každé z nich žije několik generací jedné rodiny a platí, že ve spodních patrech jsou ustájena zvířata a s rostoucími patry roste i důležitost prostor. Těsně pod střechou se ukrývá přijímací prostor pro návštěvy, jehož hlavním uživatelem je pán domu.

Region Hadramaut má i své hlavní město. Na pobřeží Adenského zálivu leží nejvýznamnější jemenský přístav Mukalla. Právě zde se setkávali obchodníci z Afriky a Indie. A že se během svých návštěv nevěnovali jen obchodu, dokazuje kosmopolitnost města, kde vedle sebe žijí černí potomci Afričanů, větrem ošlehaní Jemenci i potomci indických obchodníků.

Jemen patří k posledním zapomenutým koutům naší planety a místním obyvatelům by to ani příliš nevadilo, kdyby turisté již dříve do jinak chudé země přinášeli poměrně dost peněz. Muži zde každý večer setkají v čajovně nad šálkem čaje s kardamonem a medem, který je prý nejlepší na světě, žvýkají Quat s afrodisiakálními a omamnými účinky a debatují o tom, kdy se turisté vrátí.

Jak se vyvarovat faux pas?
O Jemenu se říká, že je to jedna z "nejaraštějších" zemí na planetě. Směrem k turistům jealeparadoxně poměrně liberální a nevyžaduje od nich striktní dodržování všech místních zvyklostí. I tak byste si ale měli při cestě sem dát na určité věci pozor. Na veřejnosti si nikdy nesmí sednout muž vedle cizí ženy a naopak. Pokud tedy hledáte za horkého odpoledne místo na krátký odpočinek, na posezení si na zídce vedle jemenské ženy rychle zapomeňte. Vhodné je vyvarovat se extravagantnímu oblečení. To platí hlavně pro ženy. Jemenci jsou možná liberální, ale vše má své meze. V souladu s islámem zde platí i přísná prohibice, alkohol lze zakoupit pouze v barech luxusních hotelů. Zapomeňte i na fotografování zdejších žen a na návštěvu mešit. Do těch mají nevěřící, popřípadě jinak věřící vstup přísně zakázán a Jemenců v tomto případě neobměkčí ani štědrý úplatek.

Tajemství královny ze Sáby
Ve vnitrozemí Jemenu uprostřed nehostinné pouště leží město Ma'rib, které je dodnes považováno za sídelní město slavné královny ze Sáby. Podle příběhu, který uvádí Bible, žila královna, kterou my známe jako Sibylla, v 10. století a dokonce se setkala s moudrým Šalamounem. Tvrdila totiž, že nedokáže přijít na řešení její hádanek. Důvtipný Šalomoun ale všechny její hádanky odhalil a královna ohromená jeho moudrostí mu svěřila své proroctví. Mnozí z něj dnes čerpají a věří mu. Spíše než o věštění budoucnosti by ale bylo lepší hovořit o víře v pokrok a předvídavosti moudré ženy, která již ve své době dokonce tvrdila, že člověk jednou ovládne i oblaka.