Bělehrad a jeho zajímavosti

Hlavní město Srbska si během historie sahající až do dob Keltů odžilo vskutku dost. V šestém století se připojilo k Byzantské říši, a po jejím úpadku kraj začali pomalu osídlovat dnešní obyvatelé. Právě proto se zde budete téměř okamžitě cítit jako doma. Z části pro podobnou povahovou náturu a zčásti, že cizinci jsou v této části světa stále raritou, a tento artikl se snaží pořádně hýčkat. Vždyť po nadvládě Rakušanů, Němců, " vysvobozeni "červenou armádou a bombardováním NATO v 1999, jsou opravdu rádi, že dnes jsou svobodným městem, kam cizinec rád přijde byť jen na návštěvu.

Navzdory trpké minulosti se má město stále čím pyšnit. Není to jen supertajná, neviditelná americká stíhačka F-117, kterou si ukořistili právě při posledním náletu, ale za cestu stojí i Srbský parlament, Národní divadlo, Národní muzeum, dávnověká banka, nebo vlakové nádraží z roku 1884.

Bělehrad je jediným sídlem v zemi, přesahující milion obyvatel. Využívá hrdě své právo největšího, a slouží jako politické, hospodářské ale i kulturní centrum země. Má vám určitě co nabídnout, a velmi rychle se dostává na přední místa v hodnoceních. A to musíme připomenout, že největší část staveb, které máte možnost obdivovat, jsou poměrně mladé, neboť z dob před sedmnáctým stoletím se zde díky horlivé nátuře a bojovné náladě příliš mnoho pamětihodností nezachovalo.

Kde byste ale našli turecké lázně, muslimské hrobky, pravoslavné kostely a obranné bašty, ne-li ve městě, kde se snoubí evropská kultura, západní obdiv a orientální minulost. Ve městě se dá chodit s průvodcem po boku a dobře si vychutnat i nenáročnou procházkou jen tak, jak se říká rovnou za nosem. Dominanty města jako Kalemegdan z třetího století před naším letopočtem vydržely všechno, a v centru města chrám svatého Sávy určitě nezklame oko turistů.

Nacházejí se zde mnohé architektonické styly, a sem tam překvapí i odhalené trámy či pozůstatky po nelítostném bombardování města. Na každém kroku narazíte na historickou budovu a klidně si vezměte na přechod městem taxík. Jejich ceny nejsou vůbec vysoké, a stojí přibližně tolik, jako dva - tři deci vína. Tento nápoj v Bělehradě určitě nevynechejte, neboť Srbské vínko chutná znamenitě. Pokud potřebujete chvíli oddechu a relaxace určitě si zajděte do Kalemegdanského parku do kterého se dostanete z ulice Knez Mihailova bez nejmenších problémů. 

Ruka nad hlavou. Tak by se dal charakterizovat život místních lidí krátce po setmění. V každém baru i zastrčené hospůdce hrají serenády jugoslávští umělci a Notia celému světu dobře známé písně "jugopopu".

Raritou, kterou se jistě vyplatí zkusit, jsou zábavní podniky na lodích, nazývané splavu. Kotví po březích obou řek města a příjemně překvapí i přístupné ceny nápojů a jídel. Není to ale jen o laciné zábavě u varhan. Bělehrad totiž pohladí ducha, kde se dá.

Vyhlášenou oázou klidu a pokochání se je čtvrť Skadarlija. Pro některé Monmartre Srbska, pro jiné část města, kde se můžete potýkat s uměleckými výtvory současných i klasických umělců. I posedět v kavárničce a koupit si malý suvenýr má zde svůj punc originality.

Městu sice stále chybí ten boom obchodů v podobě mamutích obchodních center, ale zase na druhou stranu i tržnice mají své kouzlo.

Bělehrad má mnoho skvělých spisovatelů a proto se zde již každoročně odehrává i knižní veletrh s pořádným zastoupením. Do Srbského národního divadla si můžete zajít na inscenace klasiků. Po celý rok to žije v Městském kulturním centru festivaly, open air představeními, hudebními osvěžením, a dokonce i pivním festem. Z čeho zde určitě budete nadšeni je určitě hudba. Podnik s reproduktory by zde nepřežil, a proto každý vlahý večer můžete ve městě narazit na stovky rozespívaných hrdel.

Na večeři si určitě dejte místní specialitu v podobě čevapčiči a pljeskavice (masové karbanátky), sýr kajmak a pečené fazolky. Procházku Bělehradem můžete zakončit jedním z kulinářských výletů. Není totiž nic krásnějšího než se rozloučit právě jihoslovanskými písněmi s dobrým jídlem, pod širým nebem.