Delfy - Antická věštírna

Řecko je pro mnohé krajinou snů. Mnozí sní přes všechny knížky o řecké mytologii nebo přes řecké bajky. Je škoda, že se v dnešní době na tuto zemi díváme jen čistě ekonomickou optikou v souvislosti s krizí. Bohužel zapomínáme na to, že řecké dějiny patří mezi jedny z nejdelších a nejvýznamnějších světových dějin. Vždyť již kolem roku 2000 před Kristem do Řecka pronikaly první řecké kmeny Achájů, kteří vytvořili řeckou kulturu. 

Lidová mytologie vychází ze starořecké mytologie, je plná pohanských bohů a pověr.

Splněním snu každého, kdo má tuto kulturu rád je rozhodně návštěva Delf, antického města na úpatí hory Parnas, které celá staletí patřilo k nejposvátnějším místům antického Řecka. Zde se scházeli mocní tehdejšího světa, aby se ve věštírně zeptali kněžky Pýthie na radu. Pro mnohé jsou ale Delfy i malebnou vesnicí v třístupňové úrovni ulic, milí lidé či pohoda a ticho.

Do Delf se dostanete autobusem z Atén. Ze stanice Praktoria na ulici Liossion 260, kam se dostanete z centra, ze stanice metra Monastiraki, zelená linka, směr Kifissia. Vystupíte na stanici Kato Patissia, a ihned po východu ze stanice metra zahněte doleva do ulice Kalar. U čerpací stanice odbočíte doleva a po cca 200 m vpravo najdete stanovisko autobusů. Pokud se cestou chcete zeptat na směr na Terminál B bus station, používejte raději název Praktoria.

Určitě ale nehledejte žádnou velkou budovu stanice. Po nástupu do autobusu Vám nikdo nezkontroluje jízdenku, pán, který prodává nebo kontroluje jízdenky, přistoupí do autobusu až v polovině cesty během přestávky. Takže zachovejte klid.

Tříhodinová cesta uběhne rychle, a před Delfami se změní na krásnou scenérii přírody a pohled na vesnici Arachova je opravdu zážitkem. Za vesničkou Arachova se už rozprostírá překrásné údolí, které končí na mořském pobřeží a je lemováno pohořím Parnas. Výhled do údolí je sprostě trhující, fascinující, úžasný. A právě i pro tuto malebnou polohu na svazích pohoří Parnas jsou Delfy tak zajímavé a patří mezi nejpůvabnější řecké antické památky.

Delfy byly ve starověku stejně důležité jako Athény. Byla to jedna z nejvýznamnějších věštíren starověku, kde se rozhodovalo o válkách, politice či manželstvích. Přicházeli sem nejen mocní starého světa ale i obyčejní lidé.

V 19. století byly Delfy ještě ukryty pod nánosy kamene a času. Jako první o povolení k vykopávkám požádali Francouzi. Výměnou Řekové dostali snížení cla za dovoz rozinek a oliv do Francie. Badatelé museli nejdříve odkoupit pozemky od místních obyvatel, zbourat postavené domy a postavit jim nové. Místní lidé postupně začali zvyšovat cenu pozemků, zvyšovali své požadavky a chtěli tak zabránit vykopávkám. Ty nakonec přece jen začaly.

Delfy se v minulosti rozprostíraly na ploše 40 ti hektarů, centrální Apollónův chrám obklopovaly votivní stavby, pokladny a jiné krásné budovy. Nápis na Apollonovu chrámu hlásal: "Poznej sám sebe."

Věštírna byla pravděpodobně někde v zadní části Apollónova chrámu, který byl živým srdcem celého města. Zde se ovlivňovaly životy jednotlivců, určovaly se osudy měst a národů. Příchozí byli oslněni malebností přírody stejně jako bohatstvím města, ale určitě na nich nejvíce zapůsobilo setkání s věštkyní Pýthiou. Vždyť přes ni mluvil samotný Apollón. 

V Delfách se v minulosti nacházela sbírka soch, jaká neměla v té době obdoby. Nejvzácnější dochovanou památkou je 180 centimetrů vysoká socha vozotaje, která byla nalezena hned na začátku vykopávek.

Významným delfským objevem je i to, že se zde objevují nápisy "Řekové" v množném čísle. Společenství, které se zde hlásilo k jednomu národu. Zde vznikala řecká sounáležitost.