CestujZadara.cz

Oděsa - ukrajinské město u Černého moře

Na pobřeží Černého moře leží přístavní město Oděsa, které patří k nejpestřejším na Ukrajině. Je to mladé město, které však působí mnohem starším dojmem, a tvoří ho kuriózní směsice retro sovětských nástěnných maleb, noblesně zchátralých secesních budov a luxusních obchodů za nákladnými fasádami z 19. století. Tato rusky mluvící enkláva na Ukrajině přitahuje návštěvníky vlastním typem humoru, teplým středomořským vzduchem a svojí střídavě tragickou a slavnou historií.

Romantika a iluze

Každou neděli prochází téměř nekonečný průvod novomanželů s doprovodem po bulváru Primorsky, hlavní promenádě v Oděse. Místní milenci nejsou jediní, kdo zde uzavírá manželství: Oděsa je metropolí seznamek, kdy řada zdejších kanceláří láká, abyste „přinesli lásku do svého života a teplo do svého domova“. Šťastné páry pak pózují na vrcholku Potěmkinových schodů nebo u sochy Vévody Richelieu (Duc de Richelieu) během svých 15 minut slávy, než je vystřídá další svatba.

Vévoda Richelieu byl kdysi guvernérem města. Dodnes se o něm mluví jako o „otci Oděsy“ díky jeho úspěšnému funkčnímu období, které sem přilákalo francouzské a italské aristokraty a pomohlo udělat z Oděsy třetí nejvýznamnější město v carském Rusku (po Moskvě a Petrohradu). Dnes je však Vévoda také terčem vtipů místních, které Vás vyzývají, abyste se „podívali na Vévodu z poklopu na kanále (luyk)“. Z tohoto úhlu nalevo od sochy vypadá svitek, který svírá v ruce, jako… něco jiného. Obyvatelé Oděsy jsou vtipálci Ukrajiny, kteří slaví 1. dubna Apríl stylově hlučným festivalem Humorina.

K nejslavnějším pamětihodnostem Oděsy nepochybně patří Potěmkinovy schody, které navrhl italský architekt Franz Boffo a které se proslavil film Křižník Potěmkin Sergeje Ejzenštejna, který připomíná posvátní námořníků v roce 1905. Když budete stát na jejich vrcholku a podíváte se dolů na rušný přístav, 192 schodů pod Vámi bude vypadat, jakoby měly všechny stejnou délku, ačkoli dolní schody jsou mnohem širší.

Pod povrchem

Když se budete procházet v centru města po širokých kameny dlážděných ulicích, z nichž některé jsou lemovány zvláštními pokroucenými stromy, které vypadají, jako by byly zasazeny vzhůru nohama (kořeny), nemůžete minout velkolepé zrenovované Divadlo opery a baletu z roku 1887, která má navíc úžasnou akustiku.

Nahlédněte do dvorů chátrajících budov z 18. století a setkáte se s kontrastujími scénami ze skromného domácího života, jako je prádlo sušící se na šňůře a babičky trávící čas na lavičkách. Až do 80. let měl každý dvůr v Oděse také svůj vstup do labyrintu podzemních katakomb, které ale byly všechny uzavřeny, aby se v nich nemohly toulat děti, které se často už nikdy nevrátily… Dnes můžete navštívit pouze malý úsek tunelů při komentované prohlídce.

Během II. světové války katakomby s velkým úspěchem používali místní partyzáni, kteří odtud napadali nacistické rumunské okupační síly zodpovědné za zdecimování vzkvétající židovské komunity, které Oděsa vděčí za mnoho. Dnes se můžete podívat pouze na skromnou expozici v Muzeu historie Židů z Oděsy.

Jídlo a zábava

Oděsa byla kosmpolitiním městem dlouho před příchodem mezinárodní kuchyně (po skončení sovětského období), která dnes ve městě převažuje. Město bylo dobyto Rusy v roce 1789 během rusko-tureckých válek a svobodným přístavem se stalo roku 1815, kdy přilákalo rozmanitou směsici mj. Řeků, Turků, Arménů, Italů, Židů a Ukrajinců, kteří připravili cestu pro asi 100 národností, které dnes žijí ve městě. Rozmanitá scéna restaurací a kuchyně sahá od ukrajinského kýče v restauraci Kumanec a ruské nostalgie v podniku Dača až po vynikající jihoevropskou kuchyni a cenami ověnčený vinný lístek v Bernardazzi nebo mix asijských, blízkovýchodních a francouzských vlivů v Maman.

Od sovětských časů si Oděsa uchovala pověst místa milujícího zábavu. V létě následujte příkladu místních a vydejte se na zdejší velmi oblíbené pláže plné opálených těl. Pláže Otrada ani Arkadia sice nevynikají čistotou, to však milovníkům slunce evidentně nevadí. Po setmění se Arkadia rozezní dusotem z řady nočních klubů, které přitahují především mladé lidi.

Obyvatelé Oděsy milují nakupování a vzhledem ke staleté tržní tradici města nepřekvapuje, že největší venkovní tržiště v Evropě se nachází právě zde na okraji města. Autobusem se dostanete k bazaru 7. Kilometr, kde si při odpolední procházce prohlédnete řadu za řadou svatební šaty, kožené zboží, nábytek, šperky… a vše ostatní. Nebo se vydejte pěšky do Moldavanky, zchátralého moldavského okrsku z 18. století s bleším trhem konajícím se jednou týdně, kde se prodává vše, od originální nacistických „suvenýrů“ až po samovary a busty Lenina.