Výprava za méně známými muzei Paříže

Pokud existuje něco, co může u obyvatel Paříže soupeřit s láskou k jídlu, je to láska k umění. Vášeň pro umění a kulturu vůbec se odráží ve velkém počtu muzeí v této metropoli. Podle úřední evidence se jich zde nachází 204, takže Paříž patří k místům s jejich nejvyšším počtem na světě. Každý bude znát Louvre, Centre Pompidou a Musée d'Orsay, avšak při tak velkém množství dalších kulturních institucí můžete do Paříže přijet třeba desetkrát, a při každé návštěvě zde objevíte něco nového.  

Příznivci impresionalismu budou určitě znát Monetovy sbírky v Musée de l'Orangerie a v Musée Marmottan; zrovna tak nadšenci do umění Asie jistě už slyšeli o Musée Guimet des Arts Asiatiques. Ve stínu starších renomovanějších kulturních institucí se však skrývají některé zajímavé objevy.

Je to například La Pinacothèque, která byla otevřena roku 2007 na náměstí Madeleine, a jak její ředitel prohlásil, „za účelem, aby bylo umění zpřístupněno většímu počtu lidí.“ Nacházejí se zde expozice sahající od inckých zlatých pokladů a čínských terakotových vojáků až po retrospektivy díla Edvarda Muncha a Maurice Utrilla. Tento nelineární přístup k historii umění však byl u místních lidí zvyklých na formálnější prezentace úspěšný. La Pinacothèque byla rovněž příznivě hodnocena pro své výstavní prostory, které jsou intimnější než ve větších muzeích a dovolují návštěvníkům více přiblížit k uměleckým dílům.  

Další muzeum, které otevřeno zhruba ve stejné době, je Cité de l'Architecture et du Patrimoine umístěné ve východním křídle paláce Palais Chaillot, jenž stojí přímo naproti eiffelovce přes Seinu. Vínově červené stěny a sluncem ozářené galerie vystavují 350 sádrových odlitků nejvýznamnějších památek z celé Francie. Je to sbírka, jejíž základ byl položen po odsvěcení mnoha církevních staveb během Francouzské revoluce. Některé původní detaily, ze kterých byly vytvořeny tyto odlitky, např. sochy z katedrály v Reimsu, byly zničeny během válek, které následovaly. I když exponáty už nestojí na svých původních místech, procházka tak úžasnou sbírkou kostelních portálů, chrličů a soch svatých i hříšníků z celé Francie (z období, které zahrnuje celé tisíciletí) představuje jedinečný zážitek pro každého, kdo se zajímá o příběhy, které se řemeslníci rozhodli vtělit do kamene. Vystaveny jsou zde rovněž modely zmenšené v určitém měřítku, reprodukce fresek a okna s vitrážemi.     

Přestože Musée du Quai Branly získalo větší uznání (a občas i kritiku) jako přední pařížská sbírka ne-západního umění, menší Musée Dapper přestavuje fantastickou zastávku pro ty, kdo se zajímají především o umění Afriky a Karibiku. Kromě trvalé expozice, která se zaměřuje hlavně na plastiky a masky, se zde rovněž konají pravidelné pořady, jako jsou koncerty, promítání filmů a představení pro děti.   

Kromě toho některá méně známá pařížská muzea mohou nabídnout více než jen abstrakci v podobě umění: nacházejí se totiž v dobových rezidencích, takže zároveň umožňují pohled na život v Paříži a na vybavení interiéru v době kulturního i politického vrcholu ve Francii. Trojice takových míst, které jsou všechny umístěny v sídlech (hôtels particuliers) z 19. století, se nachází v 8. čtvrti nedaleko Parc Monceau.

Musée Jacquemart-André, nepochybně nejpůsobivější z nich, vystavuje soukromé sbírky Édouarda Andrého a Nélie Jacquemartové obsahující italská renesanční mistrovská díla.  

Musée Nissim de Camondo se nachází v sídle speciálně vytvořeném na Petit Trianon ve Versailles a obsahuje nábytek, tapisérie a porcelán z 18. století.

Nedaleko odtud stojí také Musée Cernuschi, které hostí městské Muzeum asijského umění, jež bylo původně soukromou sbírkou italského bankéře Henriho Cernuschiho. Sbírka je neobvyklá v tom, že se zaměřuje primárně na vzácné čínské skulptury, od bronzových sošek z 15. století př. n. l. až po umělecká díla z období dynastie Tang (618-907 n. l.).  

Na dotaz, proč si myslí, že se v Paříži nachází takové množství muzeí, zástupce La Pinacothèque jednoduše odpovídá: „Protože je Paříž kulturní metropolí světa.“

A přestože by o tom někteří mohli diskutovat, je pravděpodobné, že většina obyvatel Paříže s ním bude souhlasit. V každém případě bez ohledu na to, kolikrát jste už v tomto velkoměstě byli, vždy tu najdete něco nového.