Temná strana Paříže

Paříž se těší pověsti zářivé metropole módy, umění a kultury, zároveň však dokáže návštěvníkům učarovat i temnějšími místy. Nahlédněte proto za pozlátko francouzské metropole, abyste objevili její podzemí i děsivou historii.     

Pařížské katakomby

Pod ulicemi Paříže leží známá temná atrakce města, katakomby (Les Catacombes). Lidé trpící klaustrofobií budou asi obtížně snášet sestup po spirálovitém schodišti vedoucím hluboko pod zem, když ho však zvládnou, objeví labyrint tunelů prodchnutých historií. Tunely byly vysvěceny v 18. století, když přestaly kapacitou stačit hřbitovy Paříže. Mnoho ostatků z nich bylo exhumováno a od té doby odpočívají zde. O pár desetiletí později pak byly kosti naaranžovány do umných vzorů a podzemní mauzoleum bylo zpřístupněno veřejnosti. Je to fascinující pohled: nápisy nutí návštěvníka se zastavit a přemýšlet o svém vstupu do říše mrtvých, zatímco lebky němě zírají ze stěn sestavených z kostí…   

Tip: fronty před katakombami mohou být téměř stejně děsivé jako samotná tato atrakce. Buďte připraveni na čekání a ideálně se sem dostavte půl hodiny před otvírací dobou. Podrobnosti se dozvíte na oficiálních stránkách této památky.   

La Conciergerie

Když budete procházet klenutou chodbou s ozvěnou kroků v dřívějším paláci La Conciergerie, přímo pod Vašima nohama se budou nacházet podzemní kobky z nejkrvavějšího období francouzské historie. Teror Francouzské revoluce byl krátkou, zato krvavou kapitolou historie, během které byl popraven každý, na koho padlo podezření, že je nepřítelem republiky. Tisíce nešťastníků strávily své poslední dny čekáním na popravu v celách v La Conciergerie. O kus výše nad běžnými, krysami zamořenými kobkami se nacházela vězeňská ubikace Marie Antoinetty. Majetní uvěznění si museli svůj pobyt sami financovat, zato ti, kdo byli bez prostředků, se mohli při čekání na gilotinu dosyta najíst.    

Na různých místech v Paříži si všimněte slabých rýh v dláždění: některé z nich jsou stopy po tom, že zde kdysi stála gilotina.  

Tip: část Paříže Ile de la Cité je plná atrakcí, takže si na ni vyhraďte dostatek času. Po návštěvě La Conciergerie pokračuje povznášející prohlídkou gotické kaple Sainte Chapelle s jejími oslnivými vitrážovými okny, a pak samozřejmě Notre Dame.

Muzeum kanalizace

S méně voňavou stránkou města se seznámíte, když sejdete po příkrém schodišti do Muzea kanalizace Paříže (Musée des Égouts de Paris). Prostředí je podle očekávání náporem na žaludek, zároveň je to však nezapomenutelný zážitek: půjdete po cestičkách přímo nad pěnícími „vnitřnostmi“ Paříže, přičemž si budete držet nos.   

Tip: před návštěvou nejezte, protože zápach může být opravdu nesnesitelný. Muzeum je vzdáleno jen 10 minut chůze od eiffelovky a nachází se u řeky Seiny.   

Musée Dupuytren (lékařské muzeum)

Toto muzeum voskových figurín popisuje mrtvá těla a děsivé nemoci do posledního detailu. V průběhu 19. století byly sesbírány tisíce anatomických voskových modelů, avšak později kvůli nouzi o investory byly málem ztraceny. Naštěstí však byla většina sbírky zachráněna před zánikem a Vy se dnes můžete procházet kolem mozků ve sklenicích a prohlížet si přesné voskové modely nádorů – dokud se Vám neudělá špatně.  

Tip: muzeum je otevřeno ve všedních dnech s výjimkou univerzitních prázdnin, proto si jejich termíny zjistěte předem, abyste předešli možnému zklamání.  Nejbližší zastávky pařížského metra jsou Odéon a Cluny-La-Sorbonne.    

Hřbitovy

Na pařížských hřbitovech se odehrává více života, než byste čekali: uvidíte zde další turisty, milence vedoucí se za ruce a výtvarníky načrtávající si do bloku anděly. Na hřbitově Père Lachaise (zastávky metra Père Lachaise nebo Philippe Auguste) uslyšíte krákání havranů a můžete navštívit hrobku Oscara Wilda nebo Edith Piaf. Rockoví fanoušci zde zanechávají alkohol a cigarety na hrobě zpěváka Jima Morrisona. Anebo se můžete vydat na hřbitov Montparnasse (zastávky metra Raspail nebo Edgar Quinet), jehož slavnými obyvateli jsou Samuel Beckett (autor Čekání na Godota) nebo rozervaný básník Charles Baudelaire.

Tip: dívejte se dobře, kam šlapete. Hroby zarostlé trávou, cestičky dlážděné kameny spolu s nevlídným počasím mohou být ošidné i pro jinak sebejistého návštěvníka.   

Historické kavárny

Svoji výpravu po temných místech Paříže zakončete v některé z existencionalistických kaváren, v  Saint-Germain-des-Près najdete hned z nejslavnějších. V Café de Flore psal chladný existencialista a filosof Jean-Paul Sartre „o lidstvu odsouzenému ke svobodě“, zatímco spisovatelka Simone de Beauvoir zde vytvořila své nekompromisní texty o neutěšené situaci moderní ženy. Nejslavnější filosofický pár Francie také často navštěvoval nedalekou Les Deux Magots, a to spolu s kubistickým malířem Picassem a tajemným romanopiscem Albertem Camusem.

Tip: užijte si klidného prostředí některé z pařížských restaurací a pak se vydejte domů. Nemusíte si dělat starosti: zde pije víno k obědu asi každý.