Základní a praktické informace o Kypru

Kypr se nalézá v severovýchodní části Středozemního moře, jižně od Turecka, a největším ostrovem ve východním Středomoří. 

Název země:  Kyperská republika

Hlavní město:  Nikósie / Nicosia

Rozloha:  9.251 km 2

Geografická poloha:  Ostrov ve Středozemním moři ležící 113 kilometrů jižně od Turecka. Ostrov je politicky rozdělen na Kyperskou republiku a Tureckou republiku v severní části Kypru, která je mezinárodně uznána pouze Tureckem.

Časové pásmo:  ČR +1 hod..

Podnebí:  Klima na Kypru je středomořské, s horkými léty. Teploty ve vnitrozemí přesahují 40 ° C, příjemnější je na pobřeží, nebo v horách. Kypr zasahují dlouhodobá sucha, v létě často vůbec neprší. Zimy jsou vlhké, s teplotami mezi 5 ° C a 15 ° C.

Měna:  Euro ( EUR )

Jazyky:  řecký (úřední), turecký, anglický

Náboženství:  řecké pravoslavné (78%), islám (18%)

Internetová doména: cy

Voda: nedoporučujeme pít vodu z kohoutku, jen balenou

Bezpečnostní situace na Kypru: Bezpečnostní situace v zemi je stabilní, není třeba se čehokoliv obávat.

Vývoz/dovoz: Bezcelně můžete na Kypr dovézt 200 ks cigaret, 50 ks doutníků nebo 250 g tabáku, 1 litr lihovin, 4 litry vína, 16 litrů piva a jiné předměty do hodnoty 430 Euro na osobu u dospělých a do hodnoty 175 Euro pro osoby mladší 15-ti let.

Víza a doklady: Pro vstup do země vám postačí občanský průkaz, protože Kypr je v EU, doporučujeme vzít si sebou i cestovní pas.

Elektřina: Na Kypru budete potřebovat adaptér do zásuvky.

Telefonní předvolba: +357

Důležité tel. čísla:

• Telefon hasiči 112
• Telefon policie 112
• Telefon záchranná služba 112
• Telefon první pomoc 112

Státní a pohyblivé svátky:

• 1. ledna Nový rok
• 6. ledna Svátek tří králů (Epiphany Day)
• 25. března státní svátek Řecka - Den nezávislosti
• 1. dubna Den boje za nezávislost Kypru
• 1. května Svátek práce
• 15. srpna Nanebevzetí P. Marie (Assumption)
• 1. října Den nezávislosti Kypru - státní svátek Kyperské republiky
• 28. října státní svátek Řecka - „Ne" den - připomenutí řeckého odmítnutí italského ultimata a odporu proti invazi v roce 1940
• 25. prosince Vánoce
• 26. prosince Boxing day

Pohyblivé svátky:

• Zelené pondělí (50. den před Velikonocemi ředké ortodoxní církve - 23. února 2015
• Velký pátek - Epitaph (10.4.2015)
• Velikonoční pondělí (podle řecké ortodoxní církve 13.4.2015)
• Svatodušní pondělí - Kataklysmos (1.6.2015)

Otevírací doba:

Pošty:

• Pondělí – pátek: 7.30–17.30 hod

Banky:

květen až září:

• Pondělí - pátek: 8:15 - 13:30 hod

po zbytek roku:

• Pondělí: 8:30-13:30 a 15:15-16:45 hod
• Úterý až pátek: 8:30-13:30 hod

  Obchody:

  Supermarkety:

•  Pondělí – Sobota: 8:00/9:00 hod do 20:00/21:00 hod
• Neděle: 10:30  - 19:30/20:00 hod

 Menší obchody:

• Pondělí – Pátek/Sobota: 9:00 - 18:30/19:00hod Dodržuje se zde tradiční odpolední pauza mezi 13 a 15 hodinou. 

Musíte vidět:

Nikósie - poslední hlavní město na světě rozděleno zelenou linií OSN. Staré opevnění s branami Paffo, Cirino a Famagusta. Zrestaurovaná je stará čtvrť Laiki Geitonia s úzkými kamennými uličkami. K nejznámějším památkám patří Arabahmedova mešita a knihovna založená sultánem Mohamedem II.

Pafos - město s Odeonským divadlem a nádhernými mozaikami z domů Dionýsa, Orfea a Aion z 3. až 5. stol., zapsané v seznamu UNESCO. Na nedaleké pláži Petra Tou Tomi se u města Kouklia z mořské pěny vynořila bohyně krásy a lásky Afrodita. Na okolí Kato Pafos jsou ve skalách vytesané monumentální hrobky králů, v klášteře Agios Neofytos jsou nejlepší světové fresky a ikony z byzantských dob.

Limassol - hlavní přístav ostrova s mnoha archeologickými vykopávkami a historickými památkami, centrum vinařského průmyslu, středisko cestovního ruchu a východiskem cest do pohoří Troodos. Nedaleko je ženský klášter Ayios Georgios a robustní hrad Koloss z r. 1210, hlavní sídlo rytířů sv. Jana Jeruzalémského (johanitů)

Famagusta - město v turecké části ostrova, ve starověku jedno z nejbohatších měst světa, Shakespeare sem umístil své drama Othello. Podle legendy na místním hradě kyperský vládce Christophore Moro (vládl v r. 1506 až 1508) a zabil svou ženu Desdemonu. Ve městě je několik nádherných chrámů z období Osmanské říše (16. stol.), Včetně katedrály sv. Nicholase, známé jako Mešita sultána Mustafy.

Bezpečnostní rizika:

Kypr usiluje, zejména v kontextu jeho snahy přilákat do země co nejvíce turistů, o udržení si pověsti bezpečné země.

Zdravotnictví:

Na dostatečné úrovni, existují státní i soukromá zdravotnická zařízení. Neodkladnou zdravotní péči po předložení Evropského zdravotního průkazu mohou zdarma poskytnout pouze státní zdravotnická zařízení, u soukromých lékařů je nutné platit v hotovosti.

Očkování:

Pro cesty na Kypr nejsou vyžadována žádná očkování. Doporučené jen proti Tetanu 

Jak na Kypr:

Letecky:

Kypr je ostrov a navíc od kontinentální Evropy celkem vzdálený, proto neexistuje skoro žádná jiná možnost, jak se sem dopravit než letecky.

Doprava na Kypru:

Autem:

Jezdí se vlevo. Řidiči mohou při krátkodobých pobytech používat platný mezinárodní řidičský nebo český řidičský průkaz. Silniční síť je dobrá, ostrovem vede i několik úseků autostrád bez poplatků. Bezpečnostní pásy jsou povinné. Maximální povolená rychlost v obci je 50 km/h, na dálnici 100 km/h a minimálně můžete po dálnici jet 65 km/h. Na ostatních silnicích je maximální povolená rychlost 80 km/h. 

Autobusová doprava:

Jezdí pravidelně mezi městy kromě neděle. Linky provozované mezi většími městy jsou levné, pravidelné a spolehlivé. Kromě linkových autobusů jsou i sběrné (tzv. servisní) taxíky, mikrobusy pro 7 až 10 cestujících, jezdící po každou půl hodinu po určených trasách. Místa je možné i rezervovat. Do malých horských vesnic ve vnitrozemí jezdí obvykle jen jeden spoj denně. Tam se vyplatí cestovat i autostopem.
Taxi:

Obstarávají meziměstskou dopravu, platí to i pro tureckou část ostrova. Turisté mohou cestovat mezi oběma částmi ostrova, pokud přijíždíte na Kypr z Turecka, mohou vás celníci řecké části pokutovat za ilegální vstup na území Kypru. V praxi se ale tento zákaz nedodržuje. Ale pozor, taxislužba je zde poměrně drahá.
Lodní doprava:

Přístavy pro velké nákladní lodě jsou Limassol a Larnaka. Přistávají tam i četné výletní parníky na okružních plavbách Středomořím i lodní linky (i trajekty) z Řecka a Egypta. Trajekty jezdí do Athén, občas i na ostrovy Rhodos, Patmos nebo Krétu. Ze severní části ostrova jezdí trajekty jen do Turecka.
Letecká doprava:

Mezinárodními letišti jsou Larnaka a Pafos, létají sem linky z Evropy a z Blízkého východu. Hlavními domácími aeroliniemi je Cyprus Airways, turistickou dopravu dělá společnost Eurocypria a další dopravci. Turecká část má letiště ve městě Ercan

Velvyslanectví ČR na Kypru:

Embassy of the Czech Republic
48, Arsinois Str., Acropolis, 2001, Nicosia

Telefon: 00357/22421118, 314058

Fax: 00357/22421059

Nouzová linka: 00357/99356380

E-mail: nicosia@embassy.mzv.cz

Web: www.mzv.cz/nicosia

Honorární konzulát Limassol:

Honorary Consulate of the Czech Republic

28, Eptanisou Str., Nicolaou+Zavos Center, Off. 101, 3100 Agios Nicolaos Limassol

Telefon: +537/22591900
Fax: +357/22591700

Velvyslanectví Kyperské republiky:

Michalská 12, 811 01 Bratislava

Telefon: 00421-232 788 111

Fax: 00421-232 788 122

E – mail: office@cyembassy.sk

Web: www.mfa.gov.cy

Aktuálně: 
Až dosud je ostrov rozdělen na dvě části a v rozporu s rezolucemi OSN i na dvě právní samostatně fungující zóny - Kyperskou republiku na jihu a Severokyperskou tureckou republiku na severu. Mezi nimi je 180 km dlouhé tzv. nárazníkové pásmo (zelená linie) pod kontrolou mírových sil OSN (United Nations Forces In Kypr - UNFICYP).

Východní část tohoto pásma s velitelstvím ve Famagustě zajišťuje slovenská jednotka. Jižní stranu zelené linie hlídá kyperská Národní garda a severní kyperskoturecká a turecká armáda. V oblastech přiléhajících k linii jsou nášlapné miny. Některé části linie jsou vyznačeny ostnatým drátem, ale na mnoha místech (zejména mimo měst a vesnic) o ní informují jen tabule, a zpravidla jen na přístupových cestách.

Dějiny:
Nejstarší vykopávky jsou z neolitu (7 000 až 3900 před n.l.). V době bronzové (2500 až 1050) byl Kypr známý jako "Alas". Už tehdy kvetl obchod a těžila se měď. Po 1400 př. n.l. pocházejí první vlny řeckých obchodníků a usedlíků, rozšiřují řečtinu, náboženství a zvyky. Helenizace Kypru byla dokončena vznikem 10 městských království v r.1050 až 750 před n.l.  těch dob pochází kult Afrodity.

V 9. stol. př.n.l. byl ostrov jedním ze středisek mykénské kultury. Koncem 8. stol. ostrov dobyli Asyřané, kolem roku 560 př. n.l. Egypťané, ve 4 . stol. př.nl makedonský král Alexandr Veliký. V r. 294 až 58 př. nl byl součástí říše Ptolemaiovců, v r. 58 př. nl až 395 nl římské, v r. 395 až 648 byzantské říše. Od r. 648 do r. 965 ho ovládali Arabové, až do r. 1191 opět připadl byzantské ríši. V r. 1191 ho dobyli křižáci, o rok později vzniklo Kyperské království a trvalo do r. 1489.

Téměř století byl benátskou državou, v r. 1571 ho dobyla osmanská říše. Katolické vedení bylo vyhnané a obnovena byla ortodoxní církev v čele s arcibiskupem, který se jako zástupce lidu zodpovídal přímo sultánovi.

Až do 19. stol. postupně vypukly čtyři protiturecká povstání, v 19. stol. se šířila mezi řeckým obyvatelstvem myšlenka za sjednocení s Řeckem. Po rusko-turecké válce v r. 1878 byl ostrov okupován Velkou Británií, přestože formálně zůstal součástí osmanské říše. V r. 1914 byl připojen k Velké Británii, v r. 1925 se stal britskou korunní kolonií a důležitou britskou vojenskou základnou. Boj proti koloniální vládě začal v roce 1955, trval do roku 1959.
Vznik státu: 1. října 1960 Kypr získal nezávislost a o rok později se stal členem Britského společenství národů. Podle Smlouvy při získávání nezávislosti se neměl nikdy stát součástí Řecka ani Turecka, tyto tendence se však projevovaly. Mezi oběma komunitami panovala nedůvěra, turecká strana obdviňovala řeckou z potlačování turecké menšiny. Rozpory vyvrcholily v r. 1963 odchodem tureckých poslanců z parlamentu.
V r. 1974 vypukl na ostrově puč řeckých důstojníků, podporovaný Aténami. Turecko na něj reagovalo vysláním svého výsadku, obsadilo 37% ostrova. Násilím vystěhovalo 40% řecké populace a na obsazené území se nastěhovalo přes 85 tisíc Turků. V r. 1975 ustanovili na obsazeném území separatistický stát a v r. 1983 vyhlásili Severo-kyperskou tureckou republiku, kterou neuznala žádná země kromě Turecka.

Orgány Kyperské republiky vykonávají pravomoc v jižní části ostrova kromě 3% (cca 270 km 2 ) území, které patří do svrchované pravomoci Velké Británie a jsou tam i dvě britské vojenské základny (Akrotiri a Dhekelia). Sever kontroluje svými samosprávnými orgány a vlastním právním řádem Severokyperská turecká republika. Tureckých vojáků je spolu s Kypro-tureckými asi 35 000. Turecká komunita se dostala do izolace, její životní úroveň je výrazně nižší než na jihu. Neexistují smíšené vesnice, neuzavírají se smíšená manželství.