Čečensko - Čečna

Čečensko (také Čečna) je autonomní republika Ruské federace ležící jihozápadně od Ruska na severních svazích pohoří Velký Kavkaz. S Ruskem sousedí na severu, s Dagestánem na východě a jihovýchodě, s Gruzií na jihozápadě a s Ingušskem na západě. Na počátku 21. století už mělo za sebou více jak desetiletí hořkého konfliktu, který zemi zdevastoval, vynutil si masový exodus uprchlíků ze země a přivedl hospodářství k útlumu.

Čečensko se skládá z 3 fyzických regionů. Na jihu se nachází Velký Kavkaz, hřebenová linie tvořící jižní hranici republiky. Nejvyšším vrcholem je hora Tebulosmta (4493 m) a ústřední řekou v oblasti je Arguň, přítok řeky Sunži. Druhou oblastí je příhraniční oblast sestávající se z širokých údolí řek Těrek a Sunža, které protínají zemi ze západu na východ, kde se spojují. Třetí oblast na severu je pak tvořena zvlněnými pláněmi Nogajské stepi.  

Pestrost zemského reliéfu se odráží také v půdě a vegetaci. Nogajská step je tvořena převážně polopouští porostlou pelyňkem a velkých úseků písečných dun, které na jihu a jihozápadě u Těreku ustupují stepi porostlé travinami; step zabírá také údolí Těreku a Sunži. Horské svahy vysoké až 2000 m jsou hustě porostlé lesy tvořenými buky, habry a duby, nad kterým se nachází pásmo jehličnatého lesa, pak vysokohorských luk, a nakonec holé skály, sněhu a ledu. Klima v zemi se liší, ale všeobecně je kontinentální.

Lidé

Hlavní etnickou skupinou v zemi jsou Čečenci, a dále je zde ruská a ingušská menšina. Čečenci a Ingušové jsou muslimové a patří k obyvatelům Kavkazu, kteří patří do jazykové skupiny Nakh. Čečenci si vášnivě zakládají na nezávislosti a spolu s dalšími kavkazskými národy podnikají dlouhodobý odpor vůči ruskému obsazení země ve 30. letech 19. století (v 50. letech 19. století pod vedením muslimského vůdce Imáma Šamila). Byli přitom úspěšní, odkud se Rusové zabývali Krymskou válkou, ti však později použili větší sílu, Šamil byl v roce 1859 zajat a mnoho jeho následovníků emigrovalo do Arménie. Řeka Těrek zůstala obrannou hranicí až do 60. let 19. století.

Trvalé spory mezi Čečenci a Rusy kolem Těreku tvoří mj. pozadí románu Kozáci od L.N. Tolstoje.   

Hospodářství

Páteří hospodářství země byla ropa a její těžba probíhala především v údolí řeky Sunži mezi městy Groznyj a Gudermes. Rafinerie ropy byly soustředěny v Grozném a potrubí vedlo ke Kaspickému moři na východě (Machačkala) a k Černému moři na západě (Tuapse). V oblasti se také nachází zemní plyn.

Zemědělství se převážně soustřeďuje v údolích řek Těrek a Sunža. Doprava probíhá především po železnici údolími řek Těrek a Sunža a spojuje města Astrachaň a Baku (u Kaspického moře) s Tuapse a Rostovem (u Černého a Azovského moře). Dálnice spojuje Groznyj s dalšími centry v Čečenské republice i mimo ni.