Navštivte pevnost v oblacích na Srí Lance

Na fotkách vypadá větší - přesně to napadne většinu turistů, kteří poprvé v dálce uvidí slavný skalní masiv Sigiriya. První zdání ale klame. Čím blíž se člověk dostává, tím drobnější si připadá. A přímo na úpatí má pocit, že skála nad ním roste až do nebes. Ne nadarmo se komplexu, který údajně stával na vrcholu, mluvilo jako o pevnosti v oblacích.

Podle archeologických nálezů žili první lidé na vrcholu skály již v pravěku. Několik století před Kristem zde prý býval i klášter. Ruiny, které si dnes prohlížejí turisté, kteří vystoupí na tuto obrovskou vrcholovou plošinu, ale pocházejí "až" z pátého století našeho letopočtu.

Co říkají legendy
Těžko říct, co je pravda a co legenda přiživená představivostí lidí. Pevnost na vrcholku skalního bloku prý vznikla na konci pátého století na popud prince Kassapa. Ten krátce předtím nechal zaživa zazdít svého otce, tehdejšího krále, a chopil se vlády nad ostrovem. Jeho bratr, oficiální následník trůnu, před ním utekl do Indie se slibem, že se vrátí, otce pomstí a svůj nárok na trůn vybojuje zpět.

Kassapa nebral jeho sliby na lehkou váhu, a důkazem jsou právě pozůstatky pevnosti na vrcholu Sigiriya. Na období 18ti let dokonce udělal ze skály hlavní město. Nakonec mu to ale nebylo nic platné. Bratr se vrátil, Kassapa opustila armáda, a on nakonec spáchal právě na skále sebevraždu. Zůstala ale po něm nejvýznamnější a nejslavnější památka celé Srí Lanky.

Chcete se vyhnout davům? Jděte ráno
Sigiriya, jinak také Lví skála, je jedním z osmi míst na Srí Lance, které jsou na seznamu světového dědictví. Odhaduje se, že denně sem dorazí až pětadvacet tisíc turistů, a to i přesto, že vstupné, které se zde před vlastním výstupem platí, rozhodně není zanedbatelné. V přepočtu vychází asi na 30 eur.

Co se rozhodně vyplatí, je ke Lví skále vyrazit brzy ráno. Pokud se totiž jen trochu opozdíte, a dorazíte sem v  poledne, budete se tlačit u pokladny, budete se postrkovat s davy dalších turistů ve zdejším archeologickém muzeu, budete neustále někoho předjíždět a budete předjíždění. Když však z města Dambulla vyrazíte brzy ráno, návštěvu si opravdu užijete.

Přes zahrady k úpatí
Možnost vidět zajímavé věci se nerýsuje jen na samém vrcholku skály, ale i v jejím okolí. Lemují ji vodní a terasovité zahrady, zahrady plné kamenů, jezírek a nádrží, kterým by možná stačilo jen pořádně vyčistit potrubí, a zase by chrlily vodu. Potom člověk dorazí k dolnímu paláci a od něj začíná opět stoupat. Po kovových schodištích, po schodech tesaných, cihlových, těsně před vrcholem již po žebřících.
Můžete se tu dokonce nechat "odchytit" některým z místních obyvatel,

kteří nabízejí, že vás po tomto místě převedou, ukážou ty největší zajímavosti a popovídají o všem důležitém. Samozřejmě, můžete nabídku přijmout, ale vůbec nemáte jistotu toho, že pro vás výklad bude skutečně přínosný, že to nebude jen pár vět vyprávěných slabou angličtinou.

Přes Lví bránu do pevnosti
Postupně minete skalní stěnu s nakreslenými ženami, zrcadlovou stěnu, která se podle legendy v minulosti leskla tak, že se v ní král mohl vidět, a vystoupíte ke Lví bráně, která celé skále dala jméno.

Dnes už z ní zůstávají jen dvě obrovské tlapy, které z obou stran objímají schodiště vedoucí na samotný vrchol, předtím tu ale bývala i hlava lva a jeho otevřenými ústy se vcházelo dovnitř. Nyní se vystupuje po prudkém železném schodišti, a jde o část výstupu, při kterém se opravdu zapotíte – takže si určitě sebou vezměte dobrou kondičku. Na samém vrcholku navíc nenajdete skoro žádný stín.

Přitom vrcholová plošina má rozlohu skoro dva hektary. V minulosti na nich bývaly palácové budovy - představivost sice pracuje naplno, ale z ruin, které tu jsou, je člověk postaví v duchu jen velmi těžko. Jasné obrysy mají alespoň nádrže, které byly dříve plné zásob vody, v některých z nich se dešťová voda drží i dnes. Tím nejzajímavějším momentem je pro mnohé výletníky výhled do okolí. Vidět bývá poměrně daleko, a většinu viděného ale tvoří husté zelené lesy. Stejně jako před staletími, kdy se zde ukrýval princ Kassapa.

Sigiriyské krásky
Narazíte na ně za polovinou cesty na vrchol na západní stěně skály a i v dnešní době berou dokonalostí svého provedení mnohým návštěvníkům dech. Jde o fresky žen, které jsou nadmíru obdařeny, odhalená do půl těla a vznášející se jakoby na oblacích.
Původně jich zde bylo několik stovek. Archeologové odhadují, že plocha, kterou kresby žen pokrývaly, byla možná 30 x 140 metrů. Dnes se jejich dochovalo jen posledních pár. Zbytek je nenávratně zničen. Údajně na tom mají podíl i buddhističtí mniši, kteří na skále měli ve středověku svůj chrám a jejichž prý tyto kresby rozptylovaly při meditacích.

Byl to palác neřesti a rozkoší?
Kromě verze o pevnosti v oblacích, kterou nechal Kassapa postavit na obranu před bratrem, existuje ještě legenda, která tomuto místu dává zcela jiný význam. Sigiriya prý byla místem, kde si král užíval všechny rozkoše a neřesti se svými ženami a přítelkyněmi. Nakonec tuto teorii podporují i malby zdejších Sigiriyských krásek.