Co vše vědět na výpravu do Antarktidy
Antarktida je země extrémů: je to nejchladnější a nejsušší kontinent na Zemi s největší průměrnou nadmořskou výškou. Jedná se o pátý největší kontinent světa, který nejjižnější a překrývá se s Jižním pólem. Zdejší zmrzlá země, lidmi téměř nedotčená, se může chlubit úžasnou přírodní scenérii, kterou narušuje jen pár vědeckých základen a „trvalé“ osídlení v podobě několika tisíc vědců. Návštěvníci Antarktidy musí zvládnout plavbu po neklidném moři na lodi zpevněné proti ledu, poté jsou však odměnění úžasnou scenérií této fantastické a jedinečné země.
Přestože si některé země dělají nárok na různé části Antarktidy, kontinent je spravován pouze tzv. Antarktickou smlouvou z roku 1958, která prohlašuje kontinent jako mezinárodní mírovou vědeckou zónu. Nejsou zde žádná města, pouze něco přes 20 výzkumných stanic s celkovým obyvatelstvem 1000-4000 osob v závislosti na ročním období. Stanice jsou udržovány pouze pro vědecké účely a oficiálně nemají sloužit turistice. V každé stanici platí zákony země, které patří.
Soukromá cesta do Antarktidy může mít jednu ze tří podob:
- komerční plavba po moři s návštěvou pobřeží (nejoblíbenější forma)
- speciálně stanovené pozemní expedice
- letecká prohlídka
Mezinárodní asociace turistických operátorů pro Antarktidu (International Association of Antarctica Tour Operators, IAATO) zahrnuje přibližně 80 společnosti a jedná se o členskou organizaci, která reguluje jiné než vědecké cesty do oblasti.
Flóra a fauna
Antarktida je mimořádná tím, že se jedná o jediný kontinent bez významnějšího vegetace a bez původních suchozemských savců, plazů či obojživelníků (nenajdete zde polární medvědy – ti žijí pouze u Severního pólu).
Její pobřeží však slouží jako hnízdiště mnoha druhů stěhovavých ptáků a tučňáků, a Jižní oceán kolem je domovem mnoha ryb a mořských savců, jako jsou velryby.
Krajina
Nenechte se oklamat ledem - Antarktida je pustina. Veškerá vlhkost v oblasti je uzavřena v ledové mořské vodě, zmrzlém sněhu a obrovských ledových příkrovech a ledových šelfech, které pokrývají téměř celý kontinent i s okolním mořem. Spadne zde jen velmi málo sněhových srážek, a ještě méně dešťových.
Klima
Pro turisty je Antarktida přístupná pouze během období jižního léta, které trvá od listopadu do března, kdy led na moři roztaje natolik, aby umožnil přístup, teplota na pobřeží může vystoupit až na 14 °C a slunce svítí 24 hodin denně. Během jižní zimy je pak zdejší moře neproniknutelné, teploty mohou klesnout až na -40°C a je zde tma 24 hodin denně. Výše uvedené teploty platí pro ostrovy a pobřežní oblasti, které obvykle navštěvují turisté. Teploty ve vnitrozemí, např. kolem Jižního pólu, jsou mnohem nižší, takže nejvyšší teploty v létě bývají kolem -15°C a nejnižší teploty v zimě kolem
-80°C.
Oblasti
Antarktický poloostrov - nejvýznamnější destinace v Antarktidě s působivým pohořím Antarktické Andy, ostrovními horkými prameny a s nejhustší koncentrací výzkumných stanic na kontinentu leží nejblíže k souostroví Ohňová země (Tierra del Fuego) na samém jihu Jižní Ameriky.
Východní Antarktida - rozlehlá ledová pustina na východní polokouli, která zabírá většinu kontinentu, je oblast nejméně známá cestovatelům, nachází se zde však pár zajímavých míst, jako je Mawson's Huts nebo Jižní pól nedostupnosti (Southern Pole of Inaccessibility).
Rossovo moře - hlavní cíl velkých lodí plujících z Austrálie a Nového Zélandu nabízí místa patřící k nejpůsobivějším v Antarktidě v okolí vulkanického Rossova ostrova (Ross Island) a obrovského Transantarktického pohoří.
Jižní pól - na rozdíl od svého severního bratrance se Jižní pól nachází na pevné zemi, proto zde stojí trvalá výzkumná stanice a symbolický sloup.
Západní Antarktida - s výjimkou Antarktického poloostrova je Západní Antarktida pustá a prázdná, dokonce zde nejsou ani výzkumné vědecké stanice (kromě Brunt Ice Shelf). Zato se zde nachází nejvyšší a nejnižší bod kontinentu, kdy na ten nejvyšší můžete vyšplhat při výpravě s průvodcem.
Destinace
Hlavním cílem pro návštěvníky Antarktidy bývají výzkumné stanice (pro ty, kdo na kontinentu pracují), Antarktický poloostrov nebo prostor Rossova moře (pro ty, kdo připlují lodí). Další místa jsou dostupná pouze těm, kdo mají mimořádnou motivaci a především hojnost finančních prostředků:
Jižní pól - Jižní pól nedostupnosti (Southern Pole Of Inaccessibility) – nejvzdálenější místo v Antarktidě od Jižního moře (jinými slovy, nejobtížněji dosažitelné místo na Zemi), kde se nachází opuštěná sovětská stanice, která ač pokrytá sněhem, stále viditelně nese zlatou Leninovu bustu trčící ze sněhu a obrácenou tváří k Moskvě (pokud byste našli vchod do budovy, uvnitř je pozlacená kniha návštěvníků, kde se můžete podepsat).
Mount Erebus — nejjižnější aktivní sopka světa tyčící se na Rossově ostrově hned vedle další sopky Mount Terror.
Ostrov Anver a záliv Anvord Bay — pokud je některá část Antarktidy vhodná a přizpůsobená pro turisty, pak je to tahle, kde se nachází stanice Palmer Station (USA), muzeum v Port Lockroy, ostrov Cuverville a jediná dvě přístaviště pro velké lodě na kontinentu: zálivy Paradise Bay a Neko Harbor.
Jižní Shetlandy (South Shetland Islands) — další významná atrakce na lodním okruhu kolem Antarktického poloostrova, která zahrnuje tučňáky a horké prameny na ostrovech Deception Island, Half Moon Island, Aitcho Islands (Jižní Shetlandy), Hannah Point, na základně Artigas (Uruguay), a také polskou vědeckou stanici Arctowski Station.
Mys McMurdo — stanice McMurdo Station (USA) a Scott Base (New Zéland) na pevnině nedaleko Rossova ostrova.
Mawson's Huts — malý tábor nešťastné australské antarktické expedice Sira Douglase Mawsona, ze které přežil pouze on sám, ležící na mysu Cape Denison v zálivu Commonwealth Bay.
Řeč
Každá ze základen určité země používá jazyk své země, komunikačním jazykem mezi stanicemi je angličtina.
Jak se tam dostat
Letecky
Letadla a piloti musí být schopni přistát na ledu, sněhu či štěrku, protože zde nejsou žádné dlážděné ranveje. V Antarktidě se nachází 28 přistávacích zařízení („letišť“) a všech 37 stanic v Antarktidě má vlastní přistávací helipad. Letadla obvykle mohou přistávat pouze v období polárního dne (v letních měsících od října do března). V zimě je možné přistát ve Williams Field, ale kvůli nízkým teplotám nemohou letadla zůstat stát na ledu déle než asi hodinu, protože jinak by jejich „lyže“ mohly přimrznout k ranveji.
Také je často možné cestovat vojenskými letadly jako součást nákladu. V této situaci však musí cestující počítat s tím, že si ponesou všechna svá zavazadla sami a mohou být vyzváni, aby pomohli s přepravovaným nákladem. Komerční lety do Antarktidy se konají jen zřídka, ale existují. Společnosti Aerovías DAP a Adventure Network International nabízejí komerční lety na stanici Frei Station na ostrově King George Island a do sezónního tábora Union Glacier Camp společnosti ANI. Pokud poletíte letem Aerovías DAP při cestě s turistickou společností Antarktida XXI, ta přepraví Vaše zaregistrovaná zavazadla až do Vašeho obydlí.
Hlavní přistávací pole („letiště“):
- Teniente Rodolfo Marsh Martin Aerodrome
- Williams Field, Pegasus Blue-Ice Runway a Annual Sea-Ice Runway - pro stanice McMurdo a Scott Base
- Rothera výzkumná stanice – pravidelné spojení s Port Stanley a s Punta Arenas
- Union Glacier Blue-Ice Runway
Komerční přelety nad Antarktidou jsou omezené – jen pár operátorů nabízí lety ze Sydney, Melbourne, Perth, Adelaide, Brisbane a Punta Arenas. Lety míří do Antarktidy, kde obvykle několik hodin stráví přeletem přes ledové plochy. Cestující v třídách se sezením v polovině letu vystřídají místa, aby každý seděl u okna. Sazby sahají od 7 999 AUD za I. třídu až po 1 999 AUD za místo v ekonomické třídě s částečně zakrytým výhledem, anebo po 1 199 AUD za místo uprostřed letadla, kde není výměna míst, takže přístup k oknu závisí na ochotě lépe sedících cestujících.
Lodí
Během antarktického léta nabízí několik společností výlety do Antarktidy v lodích vyztužených proti ledu. Tyto lodě (které nejsou tak pevné jako ledoborce) jsou používány proto, že ledoborce mají kulaté dno, což je tvar, který umocňuje už tak obrovské vlny v Drakeově průlivu (Drake Passage). Lodě nabízejí pár výletů na kontinent (obvykle na Antarktický poloostrov) nebo na antarktické ostrovy (např. Deception, Aitcho) každý den v týdnu. Výhledy jsou zde fantastické, tučňáci obvykle přátelští, a jedná se o unikátní zážitek, který nemá obdoby!
Když budete cestovat lodí, pamatujte na to, že menší lodě (s 50-100 cestujícími) se dostanou i tam, kam se velké lodě nedostanou, takže proniknete blíže k přírodě Antarktidy. Větší lodě (přepravující až 1200 osob) však zase méně podléhají vlivům neklidného moře, ale také mají méně možností, kde mohou zakotvit. Mnohé lodě nabízejí přírodovědecké pěší výpravy s průvodcem, výlety na člunech zodiac nebo plavbu na mořském kajaku přímo z lodi, což je ideální možnost pro aktivní sportovně založené cestovatele.
Budete potřebovat teplé oblečení: vysoké boty, kapuci, rukavice, kalhoty odpuzující vodu, zimní bundu a teplé spodní prádlo. Většinu z toho si můžete zakoupit nebo vypůjčit (za poplatek) v argentinském městě Ushuaia, ale někdy (během hlavní sezóny) bývá problematické sehnat správnou velikost. Proto si přineste s sebou vše, co jen budete moct sehnat předem.
Je nutné pamatovat na to, že lodní operátoři obvykle dovolí vystoupit na pevnině pouze 100 osobám, a to v kteroukoli dobu, aby vyhověli dohodám IAATO. Takže pokud budete na lodi s více jak 200 lidmi, je pravděpodobné, že strávíte mimo loď jen pár hodin. Menší lodě se většinou snaží obsloužit dvě různá místa v Antarktidě denně, to však samozřejmě závisí na počasí; navíc počítejte s asi 60% úspěšností na vylodění osob při kterékoli návštěvě.
Mnoho lodních společností dnes nabízí kombinace letecké a lodní dopravy (Fly/Cruise), které se skládají z jednosměrného nebo zpátečního letu ze Santiaga či z Punta Arenas na ostrov King George Island. Často bývají dražší než běžné plavby lodí, které proplouvají Drakovým průlivem oběma směry, ale zkracují celkovou dobu cestování o 1-3 dny.
Většina lodí vyplouvá z následujících přístavů:
- Ushuaia v Argentině
- Punta Arenas v Chile
- Bluff v Novém Zélandu
- Hobart v Austrálii
Cesty „last minute“ je možné si zařídit u cestovních agentur „last minute“ v Ushuaia v Argentině.
Jachtou
Asi desítka charterových lodí, z nichž mnohé jsou členy organizace IAATO, nabízí 3-6 týdenní plavby z Jižní Ameriky na Antarktický poloostrov. Většina nabízí cesty ve stylu expedice, kde hosté mohou pomáhat, přitom však nejsou vyžadovány žádné předchozí námořnické zkušenosti. Jachty ubytovávají cestovatele systémem „na lůžko“ a také podporují soukromé expedice, ať už se jedná o vědecký výzkum, horolezectví, kajakářství nebo filmování. Ve srovnání s velmi oblíbenými velkými loděmi však vyžaduje malá jachta více práce a podstatně méně pohodlí, ale typicky přináší větší svobodu a flexibilitu - pro ty pravé lidi proto představuje mnohem větší zážitky.
Některé ze stanic v Antarktidě:
Scott Base – Nový Zéland
McMurdo - USA
Palmer - USA
Arctowski - Polsko
St. Kliment Ohridski (ostrov Livingston) - Bulharsko
Port Lockroy - GB
Baia Terranova – Itálie
Mawson – Austrálie
Davis – Austrálie
Casey – Austrálie
Aboa – Finsko
Dumont d'Urville - Francie
Cestování po Antarktidě
Na cestování po Antarktidě se využívají poníci, sáně tažené psy, lyže, různá pásová vozidla, letadla, lyžařská letadla a helikoptéry. Výletní lodě používají čluny zodiac na přepravu turistů v malých skupinkách na břeh. Je potřeba si s sebou přivézt vlastní palivo a jídlo, anebo si zařídit předem jejich dodávku. Na celém kontinentě si nebudete moct koupit jídlo ani palivo. Výletní lodě sem připlouvají plně připravené a vybavené na přistání; některé z nich (ne všechny) dokonce poskytují teplé oblečení.
Spánek
V době léta na jižní polokouli svítí v Antarktidě slunce 24 hodin denně. Návštěvníci by si proto měli naplánovat a zajistit pravidelnou dobu spánku, protože trvalé sluneční světlo naruší vnitřní hodiny. Na kontinentu nejsou žádné hotely ani chaty a výzkumné základny obvykle neubytovávají hosty. Většina návštěvníků proto spí ve svém člunu, zatímco pozemní expedice používají jako útočiště stany.
Bezpečnost
Antarktida je extrémní prostředí a nehody všeho druhu jsou zde velmi reálnou hrozbou. Každoročně se nespočet lidí zraní nebo dokonce zemře při návštěvě Antarktidy, a přestože by Vás to nemělo od cesty odradit, měli byste být motivováni k obezřetnosti a a realistickému ohodnocení svých schopností, když se budete pro cestu rozhodovat.
Protože většina návštěvníků do Antarktidy připlouvá ve člunu, největší nebezpečí představují bouře na moři. Počasí v Jižním oceánu, to je příroda ve své nejextrémnější podobě s možností větru o síle hurikánu a vln vysokých 18-23 m. Díky moderním bezpečnostním zařízením a designu lodí je šance na potopení malá, avšak značná je pravděpodobnost, že s Vámi budou pohazovat vysoké vlny podle svého rozmaru. Když budete ve člunu na rozbouřeném moři, vždy si zajistěte minimálně jedno bezpečné místo na držení se (úchyt) a během bouří neotvírejte dveře, protože náhlý posun vln může snadno přirazit těžké dveře zpět na některou část Vašeho těla. V nepříznivém počasí zůstávejte ve své kajutě a počkejte, až bouře ustoupí. Podobě buďte mimořádně opatrní při návratu na loď ve člunu zodiac a řiďte se instrukcemi personálu: přistávací platforma může být v neklidném počasí smrtící, pokud byste uklouzli a spadli.
Stejně extrémní je i počasí na kontinentu, i když většina návštěvníků má s sebou vhodné vybavení. Expedice mají omezené možnosti na to, aby v případě problémů byly hledány a zachráněny, takže musí mít plán na každou eventualitu.
V Antarktidě není žádná oficiální vláda nebo právní systém, ale mohou být použit zákony země původu, cílové země nebo žádající země. Přísně se vyžadují pravidla týkající se ochrany životního prostředí a historických míst a hrozí u nich velmi vysoké pokuty.
Také pamatujte na to, že při návštěvě Antarktida bývá nejbližší nemocnice vzdálená celé dny cesty. Většina lodí a výzkumných stanic má svého lékaře, ale vybavení je omezené. V případech, kdy je potřebná evakuace (pokud je možná), mohou náklady vystoupat až na desítky tisíc dolarů. Ti, kdo mají nějaké zdravotní problémy, by proto měli velmi zvážit rizika cesty do země, kde zdravotní pomoc nemusí být dostupná, a to ještě předtím, než se na cestu do Antarktidy vydají.
Zdraví
Antarktida má extrémní prostředí, kde hlavní hrozbu představuje mráz. Návštěvníci musí být před každou návštěvou řádně připraveni a vybaveni. Naprostou nutností jsou rukavice, bunda, kalhoty a vysoké boty odolné vůči vodě i větru. K dalším nezbytnostem, které jsou však často přehlíženy, patří krém na opalování a sluneční brýle – v době léta budou návštěvníci vystaveni slunečním paprskům přímo shůry i jejich odrazu od sněhu, ledu a vody. Těm, kteří plánují cestu lodí, se silně doporučují léky proti nevolnosti – i zkušený mořeplavec bude v prudké bouři cítit nevolnost; poraďte se před cestou se svým lékařem, který lék je pro Vás nejvhodnější.
Respekt k přírodě
Antarktida má velmi křehké životní prostředí, takže byste se měli vyhnout jeho znečištění, kdykoli je to jen možné. Expedice musí počítat s tím, že před odjezdem budou muset odstranit všechny své odpadky z kontinentu. Likvidace odpadů a kanalizace jsou na kontinentu velmi omezené a vztahují se pouze k trvalým stavbám.
Zvláštní pozornost turistů vyžaduje nebezpečí přinesení cizích organismů do křehkého prostředí Antarktidy. Mnoho turistických operátorů vyžaduje, aby návštěvníci po přistání prošli myčkou na boty, aby se tím předešlo zanesení semínek nebo dalšího materiálu z jiných míst. Kromě toho si musí návštěvníci před přistáním prohlédnout všechno své oblečení, aby do Antarktidy nezanesli nějaký rostlinný či živočišný materiál. Invazivní druhy už zničily mnoho oblastí na Zemi, proto je mimořádně důležité před tímto nebezpečím chránit Antarktidu.
Mezinárodní asociace turistických operátorů pro Antarktidu (International Association of Antarctica Tour Operators je organizace turistických operátorů, která podporuje bezpečnou a ekologicky zodpovědnou turistiku v Antarktidě. Vydává normy pro členské turistické operátory ohledně odpovědné praxe pro soukromé návštěvníky Antarktidy.
