Kanibalové na řece Kongo

"Cesta zpět na samý počátek světa, když zem pokrývala bujná vegetace a kralovaly zde  stromy - nepřerušený proud, nekonečné ticho a neproniknutelný prales". To jsou slova spisovatele Josepha Condrada, který popisuje plavbu po řece k samotnému srdci temnot.

Řeka Kongo je po Amazonce druhá nejvodnatější řeka světa, a protéká přes druhý největší deštný prales, po Amazonii. Svou 4 830 kilometrů dlouhou cestou zavodňuje plochu 3,82 milionů km čtverečních, což je území větší než Indie. Mnohem dramatičtější působí fakt, že černá hladina tajemné řeky dosahuje hloubky až 230 m, v čemž jí tentokrát patří prvenství. Jako Kongo dává život srdci Afrického kontinentu, bujné pralesní vegetaci a množství neuvěřitelných živočichů, tak si ho ptá zpět. Smrt číhá v  temných ramenou řeky a nemusí to být jen po krvi prahnoucí infikované moskyti. I kanibalové mají hlad.

Pověsti o  nebezpečných kanibalech, kteří "zabijí" každého odvážného návštěvníka džungle odlákali z džungle i známého objevitele Davida Livingstona. Jeho přítel Henry Morton Stanley se ale těchto strašidelných pověstí nezalekl, a rozhodl se dokončit průzkum řeky. Stanley zahájil svou výpravu v roce 1874 na východním pobřeží s 350 muži, přičemž ti na svých bedrech nesli jednotlivé části lodi Lady Alice. Plavil se Viktoriiným jezerem i jezerem Tanganika, a když v roce 1876 dorazil do dnes již neexistujícího města Nyangwe, využil služby otrokářů a zvýšil počet mužů na 1 000.

Cesta byla těžká a úmorná. Bohužel všude číhající nebezpečí mělo za následek, že už ho po 320 km většina otroků opustila. Nejméně 30 krát se stal terčem útoků kanibalů, což si vyžádalo další tvrdé rány jeho výpravě. Na své cestě ale objevil množství zajímavých krás a dokonce i vodopády Boyem, které jsou svým průtokem, až 166 850 krychlových metrů za sekundu, největší na světě. Nakonec z celé výpravy se dostalo k západnímu moři jen 114 členů a Henry Morton Stanley byl o pár let později povýšen do šlechtického stavu.

Sir Stanley pojmenoval vesnici pod vodopády Boyem na Stanleyville, která se dnes jmenuje Kisangani. Je to důležitý dopravní uzel a velké rybářské středisko, kde množství rybářů stále loví tradičním způsobem. Od vesnice dále řeka postupuje k hlavnímu městu Kinshasa, vzdáleného zhruba 1 600kilometrů. Cestou se prodírá přes hustý nebezpečný prales, který je obsazen opicemi, křiklavými ptáky…….

Hlavní město Demokratické republiky Kongo, Kongo, leží přes řeku naproti hlavnímu městu Konga Brazzaville. Od obou začíná již poslední část řeky, přičemž na jejím toku je přibližně 70 vodopádů a peřejí, známých jako Livingstonovy vodopády. Hlavně zde má řeka Kongo obrovský potenciál k výstavbě vodních elektráren, kterých se zde ale žalostně málo využívá. Vlastně jen pro potřeby hlavního města.

Sir Stanley výpravu popsal jako " vzestup do vodního pekla ". Dnes je podél řeky Kongo stálé množství oblastí, kam ještě nevstoupila civilizovaná lidská noha. Mangrovové křoviny, obrostlé bažiny, tajuplné temné laguny bez slunečního světla, mrtvá ramena, zarostlé hyacinty s převislými větvemi stromů, a možná stále se ukrývají poslední, dávno zapomenuté kmeny domorodých kanibalů – to je Kongo.