Přírodní památky Uzbekistánu

Legendární město Samarkand, proslulá Hedvábná cesta, azurové kupole mešit, chladivé smaragdové bystřiny z horských ledovců, horko pouště nebo příjemný chlad úzkých středověkých uliček v starobylých městech. To vše jsou lákadla, jejichž přitažlivost potvrzují nadšeni cestovatelé po návštěvě Uzbekistánu.

Na první pohled vypadá Uzbekistán jako země plná písku a kamene, kde nehostinné oblasti obývají chudí rolníci v jurtách. Na druhý pohled vám však odhalí své bohaté přírodní památky a na třetí pohled ukáže dech beroucí pamětihodnosti, které dokazují její bohatou historii. Kultura, která byla dlouhá léta potlačována sovětskou nadvládou, se postupně vrací do původní podoby, a láká na starodávné dějiny orientu a strhující přírodní pohledy.

Ikdyž v Uzbekistánu tvoří větší část země poušť, překvapí vás množství přírodních památek, které vám dokáže nabídnout. Za všechny můžeme jmenovat například jezero Aydar-kul - největší v Uzbekistánu. Prvenství vyfoukli Aralského jezeru, které se na rozdíl od Aydar-kulu zmenšuje. Turistům hledajícím odpočinek v horkém počasí nabízí koupel, nadšencům přírody zase několik druhů rostlin a zvířat, které potkáte jen zde.

Přírodním úkazem je největší poušť Uzbekistánu Kyzylkum a má pro něj stejný význam jako Sahara pro Afriku. Říká se jí černá poušť, to pro barvu všech rostlin, kterým se na ní podaří vyrůst. Pravděpodobně se vám v poušti Kyzylkum zasteskne po vodě, navštivte tedy pramen Cesme a stejnojmenné průzračné jezírko. Legenda praví, že pramen vytryskl, když tu Mohammed zeť Hazrat Ali udeřil holí do země.

Pokud vás kromě přírody zajímá i lidmi vytvořené kulturní dědictví, nemusíte se bát, že by vás Uzbekistán zklamal. Za své bohatství vděčí Hedvábné cestě, která vedla z Číny přes jeho jižní část až do Říma. Vládci této země si tak mohli dovolit postavit co je napadlo, od paláců až po studny. Nejstarší památky se dochovaly právě z doby jejich vlády, a střetů říše s Alexandrem Makedonským. Hedvábná cesta je proto Uzbeky uctívána jako tradiční místo jejich historie. Z obchodu s hedvábím bohatli hlavně tři města, historická centra Uzbekistánu - Chiva, Buchara aSamarkand .

První jmenovaný je z trojice nejvíce na severu i na západě. Leží uprostřed slané pouště, kde se mezi pískem a kameny třpytí hromádky soli. Může se pochlubit opevněným středem města s názvem Ican Kala, památkou seznamu UNESCO. Ve svých kamenných hradbách skrývá asi 250 zachovalých staveb. Nedaleko Ican Kaly je pevnost Kunya Ark. Vládcům země sloužila již ve 12. století. Díky rekonstrukci se zachovalo mnoho budov pevnosti, jako jsou mešita, opevněné brány, zimní hala a harém.

Za dalšími památkami se vydejte do Buchary, která leží na rozhraní pouští Karakum a Kyzylkum v jihozápadní části Uzbekistánu. Mezi její monumenty patří hrad v centru města s mešitami. V jedné z nich je do stěn vytesaná část koránu, která se zachovala i přes snahu Sovětského svazu přemalovat ji azbukou. Další pamětihodností kterou určitě nevynechejte je mešita Bylo Hauz nebo mauzoleum Cesme Ajúba.

Výzdobu některých islámských svatostánků budete smět obdivovat pouze zvenčí. Nevěřícím je totiž v několika případech vstup zakázán. V Buchaře také navštivte další památku světového kulturního dědictví - komplex budov Poj Kalon.

Na ohrazené ploše zde můžete vidět největší koncentraci mešit a hrobek na světě. Zeď kolem Poj Kalonu zabraňuje rušení věčného spánku panovníků, kteří jsou zde pohřbeni. Komplex je oázou klidu plnou stromů, vodopádů, potůčků a jezírek. Pokud budete v Buchaře ve večerních hodinách, určitě navštivte mešitu Nadir Divan Begi, a povečeřet zde můžete při folklorním představení.

Trojici míst doplňuje Samarkand, bývalé hlavní město Uzbekistánu, pravá perla pouště. Na mapě ho najdete ve střední části. Patronem města je emír Timur, vládce, který sem nechal přemístit centrum své říše z Buchary. Jeho další zásluhou, za kterou ho obyvatelé Samarkandu uctívají, je stavba obrovského vědeckého centra. Jeho potomek Ulugbek zde pak nechal přistavit slavnou hvězdárnu.

Na hrobce emíra Timura je vytesaná kletba, která postihne smrtí všechny, kteří by se ji pokusili otevřít. Další legenda se váže na komplex hrobek Šachizinda. Kdo prý napočítá stejný počet schodů po cestě nahoru i dolů, bude mít obrovské štěstí.

Slavným místem Samarkandu je náměstí Registan, ve volném překladu město písku. Údajně existovalo již před vpádem Mongolů. Sloužilo jako tržnice a křižovatka obchodních cest.