Ostrov Svatý Tomáš

Protože se jedná o dopravní centrum Panenských ostrovů, většina návštěvníků nejprve přistane na kopcovitém ostrově Svatý Tomáš (Saint Thomas), i když se zde déle nezdrží. Pokud se však zdrží, zřejmě to bude kvůli pověstným možnostem nakupování a široké škále vodních sportů, aktivit, pláží a ubytování. Rušný přístav Charlotte Amalie je zároveň metropolí ostrova, zatímco městečko Red Hook leží na východním výběžku ostrova. Západní konec je poměrně divoký, zatímco jižní a východní břehy jsou lemovány hotely a letovisky.   

Pokud na ostrov Svatý Tomáš (o rozloze 83 km²) přiletíte, přistanete na západním konci, a pokud připlujete osobní lodí, dostanete se do krásného přístavu; tak jako tak jako první navštívíte metropoli Charlotte Amalie. Z přístavu spatříte idylicky působící vesnici, která se táhne na nižších kopcích. Pokud byste však očekávali tichou vesničku s obyvateli posedávajícími pod palmami, spletli byste si dobu o asi 300 let. Přestože si jiné z Amerických Panenských ostrovů vytvořily plantážní hospodářství, Svatý Tomáš mezitím kultivoval svůj přístav, který se stal se vzkvétajícím mořským přístavem hned poté, co jej Dánové v 17. století založili. Úspěch od přírody ideálního přístaviště byl ještě podpořen skutečností, že Dánové, kteří vládli ostrovu (s pár krátkými přestávkami) od roku 1666 do 1917, se po dobu asi 100 let vyhnuli všem evropským válkám.

Dánsko bylo jedinou evropskou země s koloniemi v Karibiku, která zůstala neutrální během Války o španělské dědictví na počátku 18. století. Kvůli tomu se produkty z holandských, anglických a francouzských ostrovů (cukr, bavlna, indigo) dopravovaly přes přístav Charlotte Amalie (společně s pravidelnými dodávkami otroků). Když španělské války skončily, obchod upadl, ale na konci 18. století se v Evropě opět válčilo, Dánsko znovu zůstalo neutrální a Svatý Tomáš dál prosperoval. Ještě v 19. století, kdy hospodářství sousedních ostrovů St. Croix a St. John obchodujících s cukrovou třtinou upadala, se ekonomika Svatého Tomáše stále dobře držela. Prosperita vedla k výstavbě loděnic a doků, dobře organizovanému bankovnímu systému a rozsáhlé třídě obchodníků. V roce 1845 se v Charlotte Amalie nacházelo 101 velkých importních domů ve vlastnictví Angličanů, Francouzů, Němců, Haiťanů, Španělů, Američanů, sefardských Židů a Dánů.

Charlotte Amalie patří dodnes k nejaktivnějším osobním přístavům na světě: téměř každý den zde zakotví 1 – 8 osobních lodí. Ve stínu obřích plovoucích hotelů se pohupují nejrůznější pravidla, např. elegantní plachetnice s jedním i více trupy, na kterých se můžete vydat na plavbu při západu slunce doprovázenou míchaným drinkem a hudbou Jimmy Buffetta na pozadí. Spatříte zde však také soukromé megajachty, které odvážejí za odpočinkem vysoké představitele, ale také šalupy s prádlem pověšením na lanech, které jsou domovem mořských „kočovníků“. Obří kontejnerové lodě míří do Sub Base západně od přístavu, přičemž přivážejí všechno možné potřebné, od základních potravin až po pneumatiky. Hned u nábřeží jsou zakotveny nákladní čluny mířící do nitra ostrova, které obsluhují vody mezi Velkými Antilami a Závětrnými ostrovy a přepravují zboží, od elektrických spotřebičů až po jednorázové pleny.

Nábřežní silnice v Charlotte Amalie byla kdysi součástí přístavu. Předtím, než byla zasypána, aby mohla vzniknout dálnice, sahala pláž až k zadním dveřím skladišť, které dnes lemují hlavní tah. Před dvěma staletími byly tyto kamenné sklady plné indiga, tabáku a bavlny, zatímco dnes v nich naleznete hedvábí, křišťál, prádlo a kůži. S exotickými vůněmi se obchoduje dodnes, dnes to však provádějí nejkrásnější ženy ostrova v klimatizovaných luxusních parfumeriích, namísto původních stánků na tržišti.

Dávným pirátům sloužil ostrov Svatého Tomáše jako základna, ze které napadali obchodní lodě různých národů, i když zaměřeno měli především na lodě naložené zlatem a stříbrem mířící do Španělska. Piráti se v okolí nacházejí dodnes, ale ti dnešní využívají ostrov jako zastávku při převozu ilegálních migrantů a drog.