Velké Zimbabwe, nejvýznamnější památka subsaharské Afriky

Ruiny Velkého Zimbabwe, podle dávné legendy metropole Královny ze Sáby, jsou jedinečným svědectvím o civilizaci Bantuů a Šonů v době mezi 11. a 15. stoletím. Město, které pokrývá oblast o rozloze téměř 800 ha, bylo významným obchodním centrem proslulým už od dob středověku.  

Národní památka Velké Zimbabwe se nachází přibližně 30 km od města Masvingo v Zimbabwe v otevřené africké krajině (lowveld) v nadmořské výšce asi 1100 m v řídce osídlené oblasti Bantuů a Šonů. Areál postavený mezi lety 1100 a 1450 n.l. zabírá více jak 800 ha a dělí se na tři části: Ruiny na kopci, Velký areál a Ruiny v údolí.

Pokud budete hledat bytování v Masvingo, můžete zkusit portály HotelsCombined.cz nebo Booking.com

Ruiny na kopci tvořící mohutnou žulovou masu na vrcholu výběžku ve směru severovýchod – jihozápad byly nepřetržitě osídleny od 11. do 15. století a nachází se zde nespočet vrstev se stopami lidského osídlení. Jednotlivé části jsou tvořeny nepravidelnými kamennými bloky přístupnými úzkými částečně krytými chodbami. Tato akropole bývá považována za „královské město“, západní areál byl sídlem sledu náčelníků a východní areál, kde bylo nalezeno 6 steatitových sloupů se skulpturami ptáků nahoře, patrně sloužil rituálním účelům.  

Velký areál ve tvaru elipsy se nachází v jižní části kopců a pochází ze 14. století. Byl postaven ze žulových bloků položených v pravidelných řadách a obsahuje sérii obytných čtvrtí tvořených chatrčemi, společným prostorem a úzkou chodbou vedoucí k vysoké kónické věži. Cihly (daga) byly vyrobeny ze směsi hrubého písku a hlíny. Uvnitř za kamennými zdmi ohrazeného areálu stály chýše. Uvnitř komunitního prostoru označují další zdi prostory vyhrazené jednotlivým rodinám, které obvykle obsahují kuchyni, dvě obytné chýše a dvorek.

Ruiny v údolí jsou série obytných souborů ležících v údolí a pocházejících z 19. století. Mají podobné charakteristiky: mnoho staveb je z cihel (chýše, podlahy v interiérech a lavice atd.) a chrání je stěny ze suchého kamenného zdiva. Podobají se dřívějším stavbám vznikajícím už od doby kamenné, stavební práce přitom byly provedeny ve vysokém řemeslném standardu a za použití působivé přehlídky vlnkové a čtvrečkové výzdoby stěn.  

Vědecký výzkum prokázal, že Velké Zimbabwe bylo založeno v 11. století na místě, které bylo předtím jen řídce osídleno; žili zde Bantuové a Šonové. Ve 14. století to byla metropole významného státu ležící na planině bohaté na zlato a žilo zde více jak 10 000 obyvatel. Kolem roku 1450 však byla metropole opuštěna, protože přilehlé venkovské oblasti už nemohly skýtat přelidněnému městu potraviny, a také kvůli odlesnění. Následná migrace pak povznesla město Khami, které se stalo nejvlivnějším v regionu, ale také signalizovala slábnoucí politickou moc. Když se v roce 1505 v Sofale usadili Portugalci, oblast byla rozdělena mezi soupeřící mocnosti, království Torwa a Mwene-Mutapa.

Archeologické vykopávky vynesly na světlo skleněné korálky a porcelán z Číny a Persie a zlaté arabské mince z Kilwy v dnešní Tanzanii, které potvrzují rozsah dlouhodobého obchodu s vnějším světem. Další doklady, jako jsou střepy nádob a železné předměty, umožňují podrobnější pohled na společenskou a ekonomickou komplexnost města a na jeho zemědělské a pastevecké aktivity. Monumentální žulový kříž postavený na tradičním posvátném místě zase dokládá kontakt obyvatelstva s křesťanskými misionáři.

Jedná se o jedinečné umělecko-řemeslné dílo, které uchvacovalo pozornost afrických i evropských cestovatelů od dob středověku, jak dokládají přetrvávající legendy spojené biblickým původem místa.  

Dnešní stát Zimbabwe se identifikoval s touto historicko-symbolickou památkou a přijal za svůj emblém kamenného ptáka, kterého můžete spatřit na královském totemu.

Stav památky

Přírodní prostředí v komplexu Velkého Zimbabwe a kolem něj je významné pro uchování archeologických památek a pochopení vztahu mezi stavbami a jejich okolím. Původní fauna byla z velké části vyhubena pytlačením i dalšími prostředky. A přestože se zdejší flóra příliš neliší od té v okolní, je nutné ji chránit, především před invazivní rostlinou liborou měnivou.

K chátrání zde dochází z důvodu výkyvů teploty, vlhkosti v půdě a tlakům turistiky, rozrůstající se invazivní vegetaci a nesprávným metodám konzervace. Všechny tyto faktory jsou sledovány prostřednictvím dlouhodobého plánu konzervace a údržby.

Šonské slovo „Zimbabwe“ znamená „kamenné domy“. Posvátné steatitové skulptury Zimbabwských ptáků nalezené v ruinách jsou svědectvím o využití místa k náboženským účelům, a to od dávného starověku až po současnost.

Použité stavební metody jsou jedinečné a typické pro africkou architekturu, přestože se podobné příklady nacházejí i na jiných místech - žádné z nich nejsou tak významné a působivé jako Velké Zimbabwe. Naleznete zde budovy, které se vyvinuly z prehistorických staveb, a přitom jsou nesporně bantuského původu.